Ale tým, čo Ho prijali, dal moc stať sa deťmi Božími, tým, čo veria v Jeho meno... (Ján 1,12)

David Hogan – Fuego de Dios

logos-11-12-2016-hogan-03.jpg

Několik osobních a „necenzurovaných“ postřehů ze čtyř dnů, strávených s Davidem Hoganem, během jeho návštěvy v Čechách a na Slovensku.

David Hogan – příjezd

Davida jsem pozval k návštěvě našeho sboru před dvěma lety. Navštívil jsem tehdy jeho službu v sousedním Bavorsku a líbilo se mi, jak s laskavostí a soucitem sloužil potřebným, i to, jak statečně zápasil s trochu chladným prostředím tohoto shromáždění. Napsali jsme mu, po nějakém čase jsme se domluvili na termínu a dnes tedy přijel. Trochu mám strach, ale vím, že jsme udělali, co jsme mohli, pracovali, modlili se, postili a věřím, že nyní vše půjde dobře.

David Hogan – velitel nemluvného komanda

Večerní službu Davida v Českých Budějovicích překládal bratr Michal a byla to pro něj premiéra, tak jsem se snažil, aby byli v autě spolu a mohli se „naposlouchat“. Jenže David a celá jeho skupina téměř nemluví. Když jedeme my na konferenci do Banské Bystrice, tak mluvíme celou cestu, Hogan řekl v Budějovicích „Holly ghost“, ve Vídni „Fuego de Dios“ a v Banské Bystrici „Haleluja“… to bylo skoro všechno, jinak byl úplně tichý. Jestli se modlil, přemýšlel, nebo četl Bibli? Asi všechno dohromady, ano a taky si povídal s paní Hoganovou… Ale pozor! Takový byl celý tým, včetně třináctileté mexické sestry, dcery jednoho ze služebníků, která celé čtyři dny tahala svůj těžký batoh a nezatvářila se kysele, nestěžovala si. Žádné „to je hrůza, to je dálka, už tam budeme, já chci pít, to je nuda, že sem nezůstala doma“… Všichni byli neuvěřitelně tišší a přitom přátelští, milí a disciplinovaní.

David Hogan – buďte vděčni, jezte, co vám dají

Chtěl jsem po celou dobu Davidovi vyjádřit, jak moc si vážíme toho, že je naším hostem, takže jsem mu nabízel ty nejlepší věci, co máme – postel, ve které spává pastor Jarda, vybrané pochoutky mojí ženy, nejlepší místo v autě atd. On to bral s vděčností, ale s pobaveným úsměvem mi řekl: „Díky za tvůj skvělý servis, ale není to třeba, já jsem Boží voják a jím prosté věci a vyspím se všude, toto není důležité…“

David Hogan – co je důležité

Když jsme jeli z Bystrice do Olomouce, zeptal jsem se Davida na to, jaké tři věci, jaké vlastnosti, jaké schopnosti jsou pro věřícího člověka, sloužícího Bohu, nejdůležitější. David dlouho mlčel a pak povídá: „Mít charakter, Kristův charakter, milovat Boha, neustále jej hledat, milovat svou manželku, být jí věrný.“

David Hogan – služebník

Čtyři dny s Davidem byly neustálé příjezdy a odjezdy, ve čtvrt tam a v půl tady, potom společně tam a večer zase tady. David a jeho tým byli vždy přesně tam, kde být měli, udělali to, co udělat měli a vstali tehdy, kdy vstát měli, jedli to, co jsme jim dali, když si David dal v restauraci kuře, dal si kuře celý tým. Jako vojáci, bez otázek, samozřejmě a s úsměvem. Možná ti to nepřipadá tak zvláštní, protože, pokud člověk jezdí na konference naší církve, tak se umí na těchto akcích chovat, což se bohužel nedá říci o mnohých léta věřících, většinou „osamělých vlcích“ bez církví, či lidech z undergroundových církví, kteří drze a neomaleně lezou na místa a na sedačky vyhrazené služebníkům, pastorům, doprovodu Davida Hogana a pod. Musel jsem se za ně stydět, někdy se mi přímo „otvírala kudla v kapse“, ale chtěli jsme, aby měl každý možnost tohoto muže a jeho službu vidět. Co ovšem říci na lidi, kteří se, nepozváni, nečekáni, namotali na Davida a snažili se s ním modlit za nemocné… Drzost, pýcha, neomalenost. Škoda, že jsem si jich všiml pozdě, asi bych oprášil něco z juda…

David Hogan – a ekuména

Už jsem zaslechl, jak někdo řekl, že David církve „neřeší“. Vypadá to, jako by mu bylo jedno, čemu a jak kdo věří a následuje Krista. Nakonec i naše shromáždění měla, zdálo by se, ekumenický charakter. To je ale omyl, David dobře zvažuje, kam, ke komu jet a kam ne. K nám přijel proto, že jej k nám Bůh přivedl. Raduji se z toho, že Bůh o nás ví a co se týče Davida – podle toho, co jsem viděl – on žije v jednotě s Duchem svatým, neustále je v Boží blízkosti a pokud tam jsi i ty, nebudeš s ním mít problém, potom s ním můžeš mít i ekuménu, tu ekuménu shora, ekuménu v duchu. Pokud si ovšem myslíš, že Davida přemluvíš k nějakému polovičatému křesťanství, bez Ducha svatého, bez jazyků, bez ohně, jen abychom navenek vypadali, že „jedno jsou“, tak na to zapomeň, na to je Davidův čas příliš vzácný. A stejně tak si uvědom, že David v Mexiku zakládá sbory, ne síť služebníků, ale sbory s pastory, s biblickou strukturou. Už jich založil 800.

David Hogan – a modlitby za nemocné

Tohle je zvláštní kapitola. Ještě nikdy jsem neviděl někoho, kdo by se modlil s takovou láskou a něhou za nemocné, za lidi v kómatu, za malé děti. Modlil se tak dlouho, na všech shromážděních, v Budějicích, Bystrici i Olomouci, až byl úplně grogy a ani jednou nešel potom na večeři, ale velmi zdvořile nás poprosil, zda by mohli jít (jako jeden muž), rovnou na hotel, do postele. A následující den se všichni postili. Přátelé, fakt jsem si vedle něj připadal tlustý, líný, mluvka, povrchní a laciný… Ale ne tak, aby mne to hodilo do deprese, ale naopak, jsem povzbuzen k tomu, abych začal víc, lépe a s větším osobním nasazením hledat Pána a sloužit mu.

A to je také, podle mne, to největší poselství služby Davida Hogana. Totiž, že jde Bohu sloužit naplno i v dnešní době, že je možné Boha poznat důvěrně, že Boží moc následuje ty, kdo Boha milují, hledají a následují vedení Duchem svatým, že je možné se to naučit, že je možné to získat, ale také, že za to musíš zaplatit. Čím? Svým časem, svým životem.

logos-11-12-2016-hogan-04.jpg

Slova Davida Hogana

Úryvky z publikovaných kázání tohoto slavného kazatele

O své službě

Již nějakou dobu jsem tam venku na bitevním poli. Jsem ženatý a mám čtyři děti. Tento týden se narodí můj vnuk. Jsem syn pastora. Podle mého názoru byl můj otec tím nejlepším Božím mužem, jakého jsem kdy potkal. Byl „Jižním baptistou“ a byl to dobrý muž. Po celý svůj život měl na srdci jedinou věc a té mě celý můj život vyučoval: „Získávej duše pro Ježíše.“ Na tom jediném opravdu záleží. Pokud tohle nemůžete dělat, pak nejste k ničemu. Co si o tom myslíte?

Musím se vám za něco omluvit. Nemám žádnou zvláštní výmluvnost, nosím kovbojské boty a nebudu nosit kravatu, takže se na mě nehněvejte. Tak to je. To je veškerá omluva, kterou ze mne dostanete.

Přes 20 roků pracuji velmi tvrdě v džungli. Postřelili mě, zbili mě, kamenovali mě, stalo se mi vše, co se přihodilo našemu bratru apoštolu Pavlovi, kromě toho, že jsem neztroskotal na moři. Ale pod vodou mi párkrát zmizely náklaďáky.

Nenávidím pokrytectví. Pokrytci si zaslouží peklo, které taky jednoho dne dostanou. Nikdy nikomu nelžete. Jako malý chlapec jsem vyrůstal v baptistickém prostředí a moje víra byla nejdříve ničena skrze pokrytce. Náboženští démoni se snažili, aby to bylo pro mě zlé a chvíli se jim to dařilo. Ale pak přišel Ježíš.

S lidmi, kteří se mnou slouží, mám uzavřenou smlouvu. Nevím, jestli vůbec víte, co to je smlouva. Doporučuji vám vstoupit do smlouvy s lidmi i se službou, do které vás Bůh volá. Protože máte jeden cíl a ten je – zemřít za duše.

Díváte se na člověka, který zemřel sám sobě, aby sloužil druhým. A když budu jednoho dne stát před Ježíšem, tak On mi řekne: „Dobře, služebníku. Vejdi v radost svého Pána.“ To je ta jediná věc, na které opravdu záleží; vše co děláš, každý dech, každý krok je směrován k tomu Velikému bílému trůnu. Můj záměr je tyhle Indiány, pro které pracuji, přivést k Ježíši, sklonit se před naším Králem a On nám řekne: „Vy tam, chlapi, pojďte sem!“ Můžeš nás tam hledat, protože tam budeme. Pracujeme s 18–20 různými kmeny Indiánů. Jsme extrémně vydaní jeden druhému. Pokud něco nějakému Indiánovi slíbím, pak jediný důvod, proč bych to nesplnil, by byla moje smrt. Mluvím ve jménu Krále. Jsem velvyslanec Ježíše. Chápete, jak důležité je to, co říkáte a děláte pro druhé lidi?

Bůh k nám promluvil a řekl nám, abychom šli a pracovali s těmito lidmi, kterými ostatní pohrdají. Můj cíl je vyzdvihnout Ježíše, abych vás motivoval k tomu, abyste získávali duše navzdory ceně. Lidé říkají, a také se o tom píše v knihách, že tito lidé, se kterými pracujeme, již slyšeli evangelium Ježíše Krista. Je to ale lež. Jsou tam tisíce vesnic, tisíce, kde nikdy v životě neslyšeli jméno Ježíš – a to je hřích! Jsem tam téměř 25 roků a ještě jsem vás tam neviděl. A jsem velmi pilný, každý den jdu alespoň do jedné, většinou do dvou, někdy i do tří vesnic a tam kážu. Ještě jsem vás tam nikdy neviděl, to je divné.

Kdysi jsem byl členem gangu a byl jsem velmi horlivý pro ďábla. A když jsem se obrátil, tak tu stejnou horlivost, jakou jsem měl pro ďábla, jsem měl pro Boha. Protože ten oheň Boží zářil v mém srdci jasně, lidé mi říkali: „S takovým velikým ohněm dlouho nevydržíš. Musíš se trochu zklidnit, abys vydržel ujít velkou vzdálenost.“ Tohle ale v Písmu nenajdete! Tohle je náboženství! To je ďábel, který se tě snaží dostat ven z toho svatého ohně, který hoří ve tvém srdci. Neposlouchejte je. Nechci, abyste je nenáviděli, jen se na ně usmějte a běžte dál. Nemají pravdu. Protože teď jsme tady, o čtvrt století později, a máme více ohně, než jsme měli kdy předtím. Měl jsem ale problém. Nebylo to v tom, že bych postrádal horlivost. Problém byl v tom, že jsem si kladl otázku, kde je ta moc Ježíše Krista, o jejíž existenci jsme byli přesvědčeni. Myslím si, že je to otázkou pro většinu lidí. Mohu cítit Jeho přítomnost často, jsou některé písně jako třeba „Svatý a pomazaný“, které když začnu zpívat, tak začnu slzet a hluboce se mě to dotýká, protože On je tak úžasný – ale kde je ta moc Boží? Kde je? Tedy – já jsem ji našel! Opravdu jsem ji našel. Není to žádná pohádka nebo žert. Není to nějaká iluze, která nám neustále uniká. Je to realita! A já chci, abyste ji také měli. A co je ještě důležitější – Ježíš chce, abyste ji měli. Tak ji získejte!

Buď jako dítě

Viděl jsem nádherné pastviny a byly nádherné, vydatné, zelené a plné výživy. Byly tam ty správné potřebné věci. Viděl jsem tam velikého a silného býka, který představoval mě. Frkal, trhal tu zem a jedl tu správnou potravu s tou bohatou výživou a ta moc tam určitě byla. Tento býk ryl do té pastviny svými rohy. A najednou uprostřed této překrásné pastviny se objevil dárek, který tam položil Duch svatý. Ten veliký a silný býk k tomu dárku přišel, ale se vší svojí schopností a silou ten dárek nemohl otevřít. Najednou se před tímto dárkem objevilo asi tak roční dítě, sedělo u toho dárku a s jednoduchostí a radostí ten dárek otevíralo. Ten býk rval tu zem, jedl všechny správné živiny, byl velice silný, ale bylo to malé dítě, které tu krabici otevřelo, a nikoliv ten veliký býk.

Tak jsem řekl Ježíši: „Buďto ze mě uděláš tohle malé dítě, nebo nebudu kázat.“ A On odpověděl: „Musíš se stát takovým, jako tohle malé dítě, abys vstoupil do království Božího.“ Nejsou to ty projevy; není to v tom, jak velikou moc máš; není to v tvých schopnostech, je to v tom stát se malým dítětem a používat dary nebe ve svém životě. To je ta odpověď.

Život hledání Boha

Moje rodina i já se postíme každý druhý den našeho života. Každý z nás se tedy postí šest měsíců v roce. Pokud je nějaký zvláštní důvod, pak se postíme ještě víc, ale nikdy ne méně. Hledáme Boží království velmi neobvyklým způsobem. Neznám příliš mnoho lidí, kteří by to takhle dělali. Věříme ale, že je správné hledat Nebe, chytnout se ho a nepustit. Každý den, a je tomu více jak 20let, když jsem doma, tak vstávám někdy mezi 4:15 až 5:30 společně se svými dětmi. Jsme spolu asi tak 1,5 až 2,5 hodiny a pak začínají svůj den, učí se do školy, plní úkoly atd. Já obvykle spravuji svůj náklaďák a potom navštěvuji sbory. Tohle děláme 7 dní v týdnu – žádné volno. Hledáme Ježíše společně jako rodina. Nejsou tady, takže se jimi mohu trochu pochlubit. Jsou opravdu úžasní, moje děti i moje manželka. Když jsem v Mexiku, tak se moje žena postí každý měsíc 21 dnů. Ona je opravdu obdivuhodná osoba; tohle já nedokážu. Nevím, jak to dělá, ale dělá to.

Nechci mít na rukou krev lidí, kteří nebyli spaseni

„Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské. Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte.“ (Mt 10:7, 8 KR)

Jedna z věcí, která se nám děje neustále, je tohle. Kážete ve vesnici a někdo je spasen a uzdraven a vy se kvůli tomu cítíte tak dobře. Ale pak vám řeknou: „Pojďte se mnou!“ A vezmou vás na hřbitov a ukážou vám hroby jejich „antepasados“, svých příbuzných, kteří zemřeli před nimi, strýců, tet, dědečků, babiček, tatínků z několika generací. A jejich otázka zní: „Kde jste byli?!“ Vše co v té chvíli můžete dělat, je plakat. Je to výsledek hříchu (křesťanů, kteří nesdílejí evangelium) a tohle se nám stává pořád. Proto jsem tak agresivní a nenechám se ničím zastrašit. Řeknu vám, že já s touto vinou na hlavě nezemřu. Můžete si to vzít a být za to zodpovědní; nebo můžete zneužít pomazání od Boha, nepochopit a nevykupovat ten čas. To je vaše věc, ale když budu stát před Králem já, ta krev nebude na mých rukou. Raději na sebe vezměte tuhle zodpovědnost a buďte odevzdaní a pochopte, co se děje kolem vás ve světě. Více je lidí, kteří opouštějí misijní pole, než těch, kteří na ně jdou. Hrůza! To je hřích! Hřích!

Život zázraků

Další příkaz zní: „Nemocné uzdravujte“ – Ježíš neříká, že tohle máte dělat jen pokud nejste nemocní. On neříká, že tohle máte dělat jen pokud se cítíte dobře a pokud vaše emoce jsou v souladu s okolnostmi – On řekl: „Nemocné uzdravujte!“ Tak to říká moje Bible. A dále „malomocné očišťujte“ – „křiste mrtvé“. Je to Boží vůle modlit se za vzkříšení mrtvých, i když se tak necítíte. Viděli jsme několik stovek mrtvých, jak byli vzkříšeni. Modlili jsme se ale za několik tisíc, kteří z mrtvých nevstali. „Jak můžeš tedy pokračovat dál?“ Protože je mi řečeno, abych pokračoval. Přišel jsem do USA, začal jsem o tom kázat a lidé z církve se od toho v nevěře odvraceli. Tak jsem o tom příště, když jsem sem přišel znovu, nemluvil. Pak jsem se na všechny Američany nahněval a po několik roků jsem do USA nevkročil. A to byla ta nejlepší věc, jaká se mi kdy mohla přihodit. Myslím to naprosto vážně. Zůstal jsem v těch horách po 3 nebo 4 roky.

 

Záznam kázne Davida Hogana z 25. 10. 2016 v Banskej Bystrici nájdete na stránkach www.milost.tv.

Fotografie zo zhromaždenia v Banskej Bystrici si môžete pozrieť v našej fotogalérii.

 



Súvisiace články

Fuego de Dios - Boží oheň|Logos 5 / 2008 | Redakcia |Osobnosť
Fuego de Dios - Boží oheň II.|Logos 6 / 2008 | Redakcia |Osobnosť
Fuego de Dios - Boží oheň III.|Logos 7 / 2008 | Redakcia |Osobnosť
David Hathaway v Bratislave|Logos 10 / 2015 | Jaroslava Marcineková|Aktuálne
Plný ohně i v 84 letech|Logos 1 / 2017 | Daniel Šobr |Zo života cirkvi