A toto je svedectvo, že Boh nám dal večný život, a tento život je v Jeho Synovi. (1. Ján 5,11)

Budoucnost nejistá, aneb „vidím pouze výjevy…“

Budoucnost nejistá, aneb „vidím pouze výjevy…“

Přátelé, co vám budu nalhávat, něco z uhlobarona Ptáčka mám v sobě také… Také bych chtěl vědět, co bude za rok, za pět let, co mne čeká a nemine. Uhlobaron Ptáček si zaplatil dva výjevy a měl o čem přemýšlet, ten nápis „Petr Bezruč“ nad jeho dolem, mu řádně zamotal hlavu…

Ale dosti klasika.

Jedno nedávné časné ráno jsem, jak mám ve zvyku, trávil ranní čas se Slovem. V krbu praská dříví, všude ticho a já sedím, chvíli se modlím, chvíli přemýšlím, chvíli se raduji, někdy taky chvíli usnu a chvíli děkuji Bohu za tuto chvíli s ním. Tohle ráno jsem ale měl na Pána dotaz. Ne moc konkrétní, ale pro mne důležitý. Chtěl jsem se zeptat na to, co mám mít ve svém „hledáčku“, co mám mít jako vizi, cíl, co mám mít jako cíl a vizi v osobním životě, pro shromáždění. Nerad bych totiž věnoval čas a sílu věcem, které nejsou důležité, co za to nestojí a tak jsem se ptal Pána co „tam“ vidí, co je tím slovem, tím cílem, tou vizí za jejíž naplnění mám bojovat, za čím jít…

Ještě jsem ani nestačil Pánu vše říci a už tu byla odpověď. „Z venku“ přišlo do mého nitra slovo.

„CO VIDÍŠ?“

No, pardon, to jsem se ptal já. Já potřebuji vědět, co vidíš ty, můj Pane, potřebuji tvé moudré a silné slovo, které mne povede do dalších let služby a práce na Božím království… ale znovu jsem slyšel v duchu Jeho slova:

„CO VIDÍŠ?“

A pak mi to pomalu začalo docházet…

CO VIDÍM? – Vidím domov důchodců, vidím nemoci stáří, vidím zklamaného muže, čekajícího až si někdo udělá čas popovídat si s ním, vidím hořkost a smutek?

CO VIDÍM? – Vidím strach z chudoby, nemohoucnosti, opuštěnost?

CO VIDÍM? – Vidím zklamaného muže, vyčítajícího Bohu, že ho opustil?

NEBO VIDÍM:

  • muže, zasazeného jako strom u tekutých vod, který ve svůj čas přináší ovoce, a listí mu neopadává a vše se mu daří…
  • muže, jehož „měřící provazy“ padly na místech rozkošných a jehož dědictví je velkolepé
  • muže, který „jí výtěžek svých rukou, je mu blaze a jehož žena je jako úrodná réva uvnitř domu a jehož synové (a dcera), jsou jako olivové výhonky u jeho stolu!“

A tak jsem se rozhodl, vidět se tak, jak mne vidí Bůh.

Už vím, CO VIDÍM!

A CO VIDÍŠ TY?

Zdroj: milost.cz, 29.11.2016




Späť na správy