Ale ovocie Ducha je: láska, radosť, pokoj, zhovievavosť, nežnosť, dobrotivosť, vernosť, krotkosť, zdržanlivosť. Proti takýmto nie je zákon. (Galaťanom 5,22-23)

Odborník posúdil Cirkev kresťanské spoločenstvá Slovenska

Odborník posúdil Cirkev kresťanské spoločenstvá Slovenska

Bol vypracovaný znalecký posudok na činnosť Kresťanských spoločenstiev. Posudok vypracoval Mgr. František Fojtík, znalec v oblasti religionistiky, ekleziológie, siekt a nových náboženských hnutí.

 Znalec vo svojom posudku dospel k následujúcim záverom:

1. Charakterizujte činnosť a pôsobenie CKSS, resp. jej jednotlivých zborov vo vzťahu k spoločnosti a jej inštitúciám,

Z celkového kontextu postojů a vyjadřování se autorit CKSS ke společnosti a institucím a zejména z praktického života stoupenců CKSS nevyplývá nezdravé dualistické vnímání světa ve smyslu MY (ti dobří) a ONI (ti špatní). Co se týče společnosti, pak postoj CKSS k ní je normální, přiměřený. Společnost je vnímaná jako prostředí, ve kterém křesťan žije, do kterého je zasazen, do kterého je povolán. Věřící CKSS nacházejí prostor pro svoji seberealizaci, radost ze života, aktivity, vztahy apod. zejména v církvi, ale nikoliv výlučně v ní, nýbrž také v necírkevním prostředí. Pro CKSS je typické, že podporuje své stoupence ve společenské angažovanosti. Věřící CKSS se nejen modlí za politickou situaci v zemi, nejen že se o politické dění zajímají, ale aktivně se voleb účastní, ba někteří do voleb vstupují aktivně jako kandidáti. CKSS nepatří k náboženským skupinám, které by se snažily prostřednictvím politické angažovanosti tzv. „převzít otěže moci“ nebo se infiltrovat do státní správy a politických struktur s cílem změny společenského uspořádání, řekněme teokracie, nastolení Božího království na zemi apod. Tyto extrémní postoje jsou CKSS cizí. Společnost je vnímána jako misijní pole. Postoj CKSS ke společenským institucím považuji taktéž za přiměřený. Postoj CKSS vůči institucím je determinován biblickým učením o nutnosti modliteb a žehnání v moci postaveným a respektu k nim. CKSS akceptuje a respektuje politické uspořádání včetně rolí jednotlivých institucí a instrumentů demokratické společnosti (volby).

 

2. Charakterizujte činnosť a pôsobenie CKSS voči iným cirkvám a osobám bez vyznania,

Míra spolupráce či nespolupráce CKSS s církvemi, uzavřenosti, ochoty k dialogu, pocitu exkluzivismu, kritiky jiných církví a podobné aspekty jsou pro posouzení překážek pro registraci samy o sobě irelevantní, pokud nenaplňují znaky ohrožení bezpečnosti občanů a veřejného pořádku, zdraví a mravnosti, zásad lidskosti a snášenlivosti či práv a svobody druhých, nezávislosti a územní celistvosti státu. Ve vnímání sama sebe je CKSS v jistém smyslu exkluzivistická. Nedomnívám se však, že jde o exkluzivismus nepřijatelný, resp. takový, který by se dal uvádět jako důkaz porušování zásad lidskosti a snášenlivosti. Exkluzivismem „trpí“ většina církví a náboženských společností. V případě CKSS se nejedná o extrémní exkluzivismus, exkluzivismus absolutní („nikdo kromě nás“). Vůči jiným náboženstvím CKSS v žádném případě nepůsobí projevy nesnášenlivosti a intolerance. CKSS je typická poměrně výraznou (někdy i tvrdou) kritikou ostatních církví, zejména těch, které jí jsou z hlediska typu zbožnosti nejblíže, ovšem stále při zachování respektu k legitimitě jejich existence. Specifické místo v kritice CKSS zaujímá římsko-katolická církev, která je vnímána jako archetyp církve, která nekráčí cestou, která by byla v souladu s Božím slovem. Kritika ostatních církví ze strany CKSS je způsobena výše zmíněným exkluzivistickým sebevnímáním, nejde však podle názoru znalce za hranici, kterou bychom mohli označit za porušování zásad lidskosti a snášenlivosti. Výlučné postavení z hlediska činnosti CKSS vůči jiným církvím a náboženským společnostem má Ústredný zväz židovských náboženských obcí, vůči kterému má CKSS díky svému filosemitismu výhradně pozitivní vztah. Ani v jedné z 11 odpovědí ze strany církví a náboženských společností, které reagovaly na žádost znalce o poskytnutí součinnosti, nebylo uvedeno, že by činnost CKSS vůči nim vykazovala nějaké známky porušování mravnosti, zásad lidskosti či snášenlivosti. Osoby bez vyznání, lépe řečeno bez křesťanského vyznání a ještě lépe řečeno lidé, kteří nejsou znovuzrozeni (obrácení), jsou předmětem evangelizačních aktivit. V postoji věřících CKSS k osobám bez vyznání, resp. neobráceným, nenalezneme žádné náznaky nadřazenosti, oddělování se, izolace nebo kategorizace. Věřící zachovávají své stávající sociální vazby, v rámci kterých zcela normálně fungují v rámci stávajícího společenského zřízení.

 

3. Spolupracuje CKSS pri bohoslužobných, pastoračných a misijných aktivitách s inými cirkvami a spoločenstvami?

Zařazení této otázky do znaleckého úkolu považuji za málo efektivní. Ať již totiž bude závěr znalce v rámci této otázky jakýkoliv, nemůže to mít žádný vliv na registrační řízení, protože zákon nedefinuje žádnou podmínku (ať už pozitivní nebo negativní) pro registraci, kde by otázka spolupráce hrála nějakou roli a byla tudíž v rámci posuzování relevantní. CKSS jako celek velmi úzce spolupracuje s registrovanými církvemi Církví víry v České republice a s maďarským sborem víry Hit Gyülekezete. Z církví či náboženských společností registrovaných na Slovensku, nespolupracuje CKSS jako celek s žádnou z nich. Spolupracuje s některými samostatnými sbory. Pro CKSS je typická velká skepse vůči ekumenismu a kritika vůči tradičním historickým církvím. Překvapivě největší míru spolupráce můžeme zaznamenat s židovskou obcí, což je vypůsobeno výše zmíněným filosemitismem. Co se týče spolupráce při bohoslužebných, pastoračních či misijních aktivitách, pak s jinými registrovanými církvemi dochází k této spolupráci jen zřídka. Tato spolupráce, pokud existuje, je založena na osobních vztazích pastorů CKSS s duchovními autoritami jiných církví. Evangelizační aktivity jsou příkladem činností, na kterých již z principu dokáže CKSS s některými ostatními církvemi participovat. Je to dáno naléhavostí, s jakou CKSS vnímá nezbytnost šíření evangelia.

 

4. Charakterizujte význam a vplyv učenia CKSS vo vzťahu k uzdravovaniu pomocou viery a modlitby,

Uzdravování skrze modlitbu a víru či přesněji řečeno modlitba za uzdravení je integrální součástí praktické zbožnosti věřících CKSS. CKSS vyznává, že má-li platit, že Bůh je dnes stejný jako v dobách první církve, uzdravování skrze modlitbu víry musí být realitou. Původcem nemoci je hřích. Základní Boží vlastností je, že je dobrý a jeho vůlí je, aby každý člověk byl zachráněn od zatracení (aby každý člověk byl spasen), ale také ruku v ruce s tímto, aby každý člověk byl uzdraven ze svých tělesných nemocí. Součástí vykupitelského díla Ježíše Nazaretského na kříži je také osvobození od tělesných nemocí. Na uzdravení má proto křesťan nárok. CKSS však akceptuje realitu „(ne)úspěšnosti“ modliteb za uzdravení a ty, kteří uzdraveni nejsou, nezatěžuje pocitem viny. CKSS spojuje své evangelizační úsilí se službou modliteb za uzdravování. Nesetkáme se ani s žádným náznakem tendencí k odmítání lékařské péče nebo snižování lékařské vědy. Naopak, duchovní autority CKSS opakovaně zdůrazňují věřícím, že je nutné spolupracovat s lékaři. Autority CKSS nemají na otázky uzdravování, lidského utrpení schématické odpovědi, které jsou tolik typické pro sektářská společenství. Z odpovědí a zejména z vlastního pozorování shromáždění a služby modlitbou vidím výrazně pastýřský přístup, kterým se pastoři snaží o povzbuzování svých věřících a vyvedení jich ze stavu beznaděje do nadějného očekávání. Tam, kde se základní věroučná dogmata dostávají do vzájemného konfliktu nebo tam, kde se dostávají tyto věroučné články do konfrontace s životními situacemi věřících, nebojí se autority CKSS přiznat, že ne na všechny otázky mají odpověď, což považuji jednoznačně za velmi pozitivní rys (!). Duchovní autority mají v následném „řešení“ této diskrepance tendenci přiklánět se pastýřsky na stranu člověka, nikoliv doktríny.

 

5. Charakterizujte ako vplýva učenie a členstvo v CKSS na rodinné väzby medzi rodinnými príslušníkmi, najmä manželmi, rodičmi a deťmi, 

Jaký má učení a členství v CKSS reálný vliv na rodinné vazby, je zjistitelné pouze prostřednictvím rozsáhlého výzkumu na dostatečném počtu respondentů. Kazuistický přístup považuji za nevhodný, neboť výběr jednotlivých kauz, pokud není metodologicky určený nějakým vzorcem, je závislý na předporozumění znalce (není myšleno pejorativně) a je tudíž neobjektivní. Rodina je pro CKSS velmi důležitým prvkem v jejím vyučování, ale zejména v praktickém životě a praktické zbožnosti věřících. Vrátit rodině její společenský status je dokonce deklarováno jako jeden z úkolů, který si CKSS vytyčila. Rodina je vnímána jako důležitá nejen z důvodu výchovy dětí, ale také proto, že slouží jako nástroj šíření biblických hodnot a samotného evangelia v prostoru a zejména v čase (z generace na generaci). Jednotlivé sbory CKSS se zapojují do nejrůznějších aktivit, které mají za cíl podpořit hodnoty tradiční rodiny. Věřící se díky události obrácení (konverze) dostává ve svých stávajících vazbách do výrazné interakce, včetně interakcí konfrontačních, což je vzhledem k závažnosti události, za kterou lze konverzi považovat, přirozené. Autority CKSS nicméně věřící vedou k nekonfrontačnímu soužití se svým okolím. Věřící CKSS neopouštějí své stávající sociální vazby, naopak mají vzhledem k velkému důrazu na evangelizaci motivaci ve stávajících sociálních vazbách setrvat. Každopádně je zjevné, že CKSS velmi záleží na pevných a bezkonfliktních vztazích mezi jejími členy a ostatními lidmi v rámci sociálních vazeb tak, aby členství v církvi nebylo prvkem konfliktním.

 

6. Charakterizujte ako sa prejavuje členstvo v CKSS na osobnosti a konaní veriacich,

Členství v CKSS se na osobnosti a konání věřících projevuje u každého jinak. Neboli, členství v CKSS se na osobnosti a konání věřících projevuje natolik individuálně, že není možné vytvořit nějaké závěry, o nichž bychom mohli říci, že jsou společné pro všechny členy CKSS. Domnívám se, že smysluplné a objektivní zodpovězení položené otázky je možné pouze prostřednictvím metodologicky zpracovaného výzkumu na odpovídajícím statistickém vzorku. Znalec po konzultaci s odborníkem z oboru psychologie má přichystané řešení, jak na znaleckou otázku odpovědět. V tuto chvíli se však jednoznačně jedná o činnost, která je mimo kompetenci znalce a také mimo časové a kapacitní možnosti tohoto znaleckého posudku. Konverze v pojetí letničně-charismatické či neocharismatické zbožnosti (tzv. obrácení) znamená vždy radikální zásah do života jedince, což je skutečnost, která není závislá na tom, zda se jedná o stoupence CKSS, či stoupence jiné denominace. Konverze v pojetí letničně-charismatické či neocharismatické zbožnosti má vždy vliv na osobnost jedince. Nelze však paušálně říci, jaké. Je to výhradně individuální záležitost, kdy u jedinců jsou obrácením zesilovány některé osobnostní rysy, jiné jsou potlačovány, některé se mění, jiné zůstávají beze změny. To, které osobnostní rysy podléhají změnám a jak, není možné schématizovat. Konverze ke křesťanství vždy znamená změnu světonázoru, a to změnu pozitivní. Přináležitost ke společenství letničně-charismatického či neocharismatického typu zbožnosti s sebou vždy přináší přestrukturování sociálních vazeb, a to ve smyslu orientace směrem na společenství.

 

7. Charakterizujte spôsob poskytovania príspevkov a darov v CKSS a ich využitie,

CKSS je finančně soběstačná. CKSS by ani po své registraci nenárokovala státní příspěvek určený církvím a náboženským společnostem. CKSS je velmi obezřetná při zveřejňování jakýchkoliv věroučných textů (kázání, vyučování, propagace) týkajících se financí. Věřící CKSS dávají na církevní činnost dary prostřednictvím tzv. „sbírek“ nebo přímými platbami na účet sboru. K odevzdávání darů CKSS jsou věřící motivováni krátkodobě prostřednictvím kratšího slova předcházejícího bezprostředně před samotnou sbírkou, dlouhodobě pak učením o tzv. desátcích. Podle učení CKSS by všechny oblasti života věřícího měly být odevzdány Bohu, včetně oblasti finanční. Toto „odevzdání“ by však mělo mít konkrétní podobu ve smyslu oddělení desetiny příjmů jednotlivce či rodiny pro Boha, resp. pro církev. Ačkoliv se o desátcích v CKSS nevyučuje, řekněme, systematicky, všichni pastoři CKSS svorně uvádějí, že učení o desátcích je pevnou součástí věrouky a náboženské praxe. CKSS nevyučuje povinnost dávat desátky, tzn., že se nejedná o objektivně sankční doktrínu, jejíž plnění by bylo kontrolováno a naopak její neplnění jakkoliv sankcionováno. Jedná se však o subjektivně sankční doktrínu. Dávání nebo nedávání desátků či dávání obecně (štědrost) je totiž podle vyučování CKSS spjato s požehnáním nebo nepožehnáním. Mentalita dárcovství je v CKSS ještě podnícena učením o prosperitě. Na základě pečlivého zkoumání jsem dospěl k závěru, že se v případě CKSS nesetkáváme v jejím učení s tzv. „teologií prosperity“ (negativní jev), téma prosperity je nicméně v učení CKSS výrazně zastoupeno. Učení CKSS vnímá spasení a vykupitelské dílo Ježíše z Nazareta nikoliv jen v oblasti duchovní, ale také duševní a tělesné (hmotné). I uzdravení i materiální zaopatření je součástí vykupitelského díla. Věřící CKSS mají dostatečnou „vnitřní“ motivaci k tomu, aby dávali dary do církve. Dávání je tak zasazeno do jakéhosi kontextu učení, který věřící přijímají za svůj. Za zcela nemístné a hlavně neodpovídající realitě v této souvislosti považuji označování takové praxe za ekonomické zneužívání věřících.

Každý sbor, který se hlásí k registračnímu procesu CKSS, má své záležitosti ohledně hospodaření uzpůsobeny individuálně. Také míra transparentnosti ve smyslu zveřejňování informací o financování je v jednotlivých sborech různá. Co se týče pravomocí pastorů ve věcech ekonomických, v podstatě ve všech případech platí, že pastor má hlavní a poslední slovo. I tam, kde v místním sboru není zvykem seznamovat věřící s ekonomikou sboru, je rozhodování ohledně financí a nakládání s nimi pod nějakým druhem kontroly (ekonom, staršovstvo, vedoucí pracovníci, nejbližší spolupracovníci, sbor). Za problematický považují autority CKSS stav, kdy financování CKSS jakožto církve probíhá prostřednictvím občanského sdružení.

 

8. Pri praktickom pôsobení CKSS prevažuje:
    a. slobodné rozhodovanie veriacich
    b. kolektívne rozhodovanie
    c. vodcovská autorita duchovného predstavitel’a

Pro zodpovězení znalci položené otázky je zapotřebí upřesnit předmět „působení CKSS“. Takto formulovaná otázka bez upřesnění toho, v jaké oblasti má být působení CKSS zkoumáno, je ztěží zodpověditelná. V různých oblastech může být totiž odpověď různá.

-  Oblast správy a vedení sboru. Sbor je vedený pastorem. Po formální stránce jde vždy o autoritativní vedení ze strany pastora. Jedná se o pastorský model, kdy do vedení církve nejsou žádným způsobem oficiálně zapojeni věřící. Míra dělby autority pastora je individuální. V oblasti správy a duchovního vedení sboru tedy převažuje autoritativní vedení ze strany pastora sboru. V praxi některých sborů se o tuto svoji autoritu pastor dělí s jinými osobami (nejčastěji presbytery), tzn., že systém vedení sboru je v takovém případě autoritativní, avšak s prvky kolektivního modelu rozhodování.

- Oblast vyučování. Každý věřící CKSS má osobní svobodu vykládat biblické pasáže na základě individuálního studia Bible, na základě svého individuálního porozumění jejím textům, na základě své individuální situace, ale vše se odehrává v kontextu učení, které prezentují autority CKSS. Za vyučování nesou odpovědnost autority CKSS, tedy pastoři a jimi pověřené jiné osoby nebo pozvaní hosté. Ti utvářejí jakýsi výkladový rámec, mantinely či směr, v rámci kterého se pak pohybují i řadoví věřící. V oblasti utváření učení CKSS tedy převažuje vůdcovská autorita duchovního představitele.

- Oblast duchovní (církevní) služby. V oblasti povolání do duchovní (církevní) služby v CKSS je stejným dílem zastoupena vůdcovská autorita duchovního představitele (na straně povolávajícího), jako svobodné rozhodování věřícího (na straně povolaného).

- Oblast běžného života jednotlivce či rodiny. CKSS hovoří do životů věřících prostřednictvím shromáždění, kázání, článků v Logosu, pastorací a napomínáním. Shromáždění jsou nástrojem k hovoření do životů lidí, ale nejsou nástrojem kontroly. CKSS nemá žádný strukturální model na úrovni organizace sborového života, který by vytvářel prostředí k vytvoření komunikačních cest pro „hovoření do životů“ svých členů. Kázání a vyučování je zcela zřetelně převažující prostředek, kterým autority CKSS hovoří do životů „svých“ věřících. Vždy se však jedná o neadresný způsob. Věřící CKSS mají velmi široký osobní prostor ve svých životech, do kterého autority CKSS žádným způsobem nezasahují. Do osobního prostoru věřícího vstupují autority CKSS výhradně na základě svobodného rozhodnutí věřícího pozvat pastora do řešení konkrétní životní situace. V oblasti běžného života jednotlivce nebo rodiny převažuje při praktickém působení CKSS svobodné rozhodování věřících.

 

9. Iné zistenia znalca vyplývajúce zo znaleckej činnosti v predmetnej veci.

Cirkev kresťanské spoločenstvá Slovenska (dále také jen CKSS) je křesťanskou denominací pentekostálního typu, kterou řadíme k neo-charismatickým společenstvím. CKSS působí na Slovensku oficiálně již od roku 1990 na právní platformě občanských sdružení. Důvodem pro registraci je odstranění nežádoucího stavu, kdy je náboženská činnost vykonávána na jiné právní platformě, nežli na platformě církve jakožto právnické osobě. Dalšími důvody registrace jsou etablovat CKSS v očích veřejnosti, zrovnoprávnění s ostatními církvemi a náboženskými společnostmi a umožnění aktivit, které jsou ze zákona svěřeny výhradně církvím a náboženským společnostem. Důvodem registrace není získání státního příspěvku, který by CKSS v případě registrace z principielních důvodů odmítla.

 

Charakteristickými znaky CKSS jsou:

- velká dynamika změn ve strukturách, personáliích, učení a náboženské praxi,
- velká míra autonomie jednotlivých sborů hlásících se k registračnímu procesu,
- snaha o posvěcený způsob života věřících, která vede k významným pozitivním změnám v osobních životech stoupenců,
- důraz na emocionální stránku praktické zbožnosti,
- spontaneita a modernost chvalozpěvů,
- neformálnost v oblasti církevního života, členství, vztahů mezi duchovními autoritami a věřícími,
- vysoká míra individuální svobody věřících,- důraz na evangelizaci a misii,
- filosemitismus, který zdůrazňuje nenahraditelnou roli Izraele a Židů v dějinách spásy,
- výrazně autoritativní model vedení sborů s malou mírou demokratických a kontrolních mechanismů v oblasti organizace a správy církve, tím pádem velký potenciál rizika zneužití autority ze strany duchovní autority,
- velká informační otevřenost vůči veřejnosti,
- celospolečenský přínos v oblasti prevence proti antisemitismu, intolerance, rasismu a xenofobie,
- schopnost dívat se na složité otázky lidského života, lidského konání lidsky přiměřeně,
- nedogmatický přístup

 

CKSS klade důraz na učení o:

- znovuzrození (obrácení), kterým se rozumí jednorázový přesně časově identifikovatelný akt, při němž člověk prostřednictvím tzv. modlitby spasení vyzná, že Ježíš z Nazaretha je Kristus, tedy zaslíbený spasitel (zachránce), který má moc proměnit život člověka a zachránit jej pro věčný život
- posvěcování, tedy vedení takového způsobu života, který je v souladu s Biblí jakožto Písmem svatým a v souladu s Boží vůlí
- naplňování Duchem svatým jakožto každodenní součást praktické zbožnosti věřícího, včetně projevů Ducha a působení jeho moci

 

Praktická zbožnost věřících CKSS spočívá v důrazu na:

- modlitbu
- půst
- chvalozpěvy
- studium Bible, která je chápána jako Boží slovo
- společná bohoslužebná shromáždění

 

Podívám-li se na činnost CKSS z nadhledu, pak bez ohledu na to, že i toto společenství vykazuje některé negativní prvky (jak také jinak, když je společenstvím lidí), tyto negativní prvky musím aktivně hledat a pátrat po nich. Na rozdíl od toho pozitivního, kterého je mnoho a které nemusím hledat, protože je patrné na první pohled.

Závěr znaleckého zkoumání je jednoznačný: Dle názoru znalce neexistují v oblastech otázek položených znalci v rámci znaleckého úkolu žádné zákonem definované překážky pro registraci.

 

Kompletný text posudku si môžete stiahnuť TU.


Späť na správy