Ježiš mu riekol: Ja som cesta i pravda i život. Nik neprichádza k Otcovi, ak len nie skrze mňa. (Ján 14,6)

Boží přítomnost versus úžasný kazatel

logos-04-2016-bozia-pritomnost.jpg

Milí čtenáři, cílem tohoto článku je povzbudit vás a připomenout si, jak je důležité účastnit se každotýdenních „všedních“ shromáždění.

Pracovní shon a nápor, který v práci zažíváme (ať už jej zažíváme ze strany nadřízených a zaměstnavatelů, nebo si jej vytváříme sami, protože chceme pro svou rodinu i sebe to nejlepší), nás často přitlačí ke zdi a unaví natolik, že již nemáme čas, energii a chuť přijít do sboru. Poslední doba nás k takovému jednání tlačí, abychom budovali, stavěli a kupovali a snažili se co nejvíce uspět a vyrovnat se tak okolí. V listě Židům 10,25se píše: „Nezanedbávejme své společné shromáždění, jak mají někteří ve zvyku, nýbrž povzbuzujme se, a to tím více, čím vidíme, že se ten den přibližuje.“ Apoštol Pavel takto motivoval věřící, protože měl zkušenost s těmi, kteří shromáždění zanedbávali a nebylo to ku prospěchu jim ani církvi. Jistěže neměl v úmyslu ovečky sekýrovat a obviňovat z neposlušnosti nebo jim přikazovat, jak mají trávit svůj volný čas. Naopak věděl, že bez společných shromáždění jednotlivci a církev nemohou růst.

V řečtině slovo zanedbávat pochází ze tří slov, která se překládají takto: mimo, dole a vzadu. Tato slova jasně označují, co znamená zanedbávat shromáždění.Zůstávat pozadu, ne v centru dění, tudíž ne blíže Bohu, ale dál od něj.

Mimo – není žádný vztah s lidmi ani s Bohem.
Dole
– není vidět posun, pozvednutí – „následování“.
Vzadu
– nestíháme běžet v Boží dráze a jak se říká „je těžké naskočit do rozjetého vlaku“.

V současném technologicky vybaveném světě lze využít internetových portálů s kázáními a doplnit tak to, co jsme zmeškaným shromážděním nevstřebali. Chci vás povzbudit,abychom to nezaměňovali a ani se neuspokojili tím, že si poslechneme kázání z internetu místo společných shromáždění a tím, že nemusíme už nikam chodit.V době, kdy apoštol Pavel psal výše uvedený verš, neexistovaly nynější moderní technologie. Tím více jsme my pokoušeni nahrazovat (zanedbávat) shromáždění a vyslechnout kázání z internetu.

Buďme tedy rozumní a chtějme, aby nám každému jednomu záleželo na tom, abychom byli pevným stavebním kamenem církve – sboru, kam patříme (Židům 10,25). Každý jeden křesťan je velmi důležitý na daném místě, kam ho Pán povolal sloužit, a má být pod danou autoritou sboru.Křesťan, který na internetu poslouchá kázání cizích (českých nebo zahraničních) kazatelů, není součástí takových sborů, neslouží pod autoritou zahraničního (či cizího českého) kazatele a není stavebním kamenem takovéhoto sboru. Internetové křesťanství má samozřejmě svoje pozitivní stránky, ale chci se dotknout toho, a skrze Boží slovo ukázat na to, jaká různá oklamání můžou přijít, když křesťan vymění aktivní účast na bohoslužbě za internetovou a je tím spokojený.

1. Pokud se křesťan často dívá na internetová kázání, kde je například několik stovek či tisíc lidí a začne s tím srovnávat svůj „malý“ padesáti členný sbor, může si myslet, že jeho sbor neroste.

2. Takový člověk není vykazatelný autoritě sboru a ani spolu-věřícím.Za obrazovku počítače se můžeme schovat, nemáme ovšem zpětnou vazbu. Od pastora a spolu-věřících získáme zpětnou vazbu například ve službě či všednodenních rozhodnutích. Mám tím na mysli informace a zkušenosti, které získáme jedině v místním sboru při kontaktu s lidmi.

Uveďme si příklad imaginární sestry Petronely. Petronela bydlí v menším městě a chodí do menšího sboru (50 – 100 věřících). Je zaneprázdněná prací. Její manžel chodí do práce, ale potřebují více peněz, aby uživili svoje děti. Petronela i její manžel už léta chodí do sboru i s dětmi, dlouhé roky jsou věřící a hledají Boží tvář ve svém životě. Pracovní nápor a starosti s rodinou Petronele berou energii, často nemůže do sboru, a tak si někdy raději odpočine a podívá se na kázání na internetu. Někdy na kázání z místního sboru nebo kázání pastora, který občas přijede na návštěvu. Ovšem zajímají ji i zahraniční kazatelé, a tak někdy poslouchá americké nebo jihoamerické kazatele. To jsou ale shromáždění! Tam je opravdu hodně lidí a všichni chválí Boha. A ty konference! Petronele se to líbí, na tom není nic špatného. Někdy raději zůstane doma místo sborového shromáždění. Stihne dokončit domácí práce nebo práci do zaměstnání na další den a pak si „něco“ pustí. Prosím, nepochopte mě špatně. Není neposlušností vůči Bohu, pokud si člověk vyslechne kázání jiného pastora nebo nemůže přijít na bohoslužbu, protože má odpolední směnu nebo pracovní schůzky. Ovšem podle výše uvedeného verše z listu Židům je neposlušností zanedbat shromáždění, pokud můžu přijít, ale vyměním shromáždění za například „obecenství“ s kazatelem, kterého jen málo znám a který vůbec nezná mě. Petronela si pak ani nevšimne, že si už tolik neváží svého sboru a svých spolu-věřících. V těch velkých sborech je to přece tak úžasné! Petronela si ani nevšimne, že ve službě Bohu (ať už je to u dětí, literatury či jakkoliv jinak slouží) ochabuje, protože zahraniční kázání jsou přece velmi vzrušující. Své přátele ve sboru vidí méně, a tak si ani nevšimne, že někde zhřešila, protože není konfrontovaná s lidmi ve sboru tolik jako dříve. Možná jí časem ani nebude vadit, když nějaký hřích zamete pod koberec, protože ji přece nikdo nevidí. Má toho moc, a tak přece nemůže být všude. Kazatel z obrazovky není Petroneliným pastorem, a tak ji neupozorní, že je někde „mimo“ nebo „vzadu“, nebo že zanedbala vlastní společenství. Není takovému člověku vykazatelná.

Dnes je doba, kdy se lidé všeobecně neradi poddávají pod autority ať už světské, či duchovní, v práci apod. Většinou máme „svůj“ názor, tzv. svobodu, ale tím bereme autoritu do svých rukou a to je již špatně. Důsledky jsou takové, že když my jsme auto­ritou a chceme jí být pro někoho, pak musíme něčí autoritu přijmout. Musíme se naučit být tam a stát tam, kam nás Bůh postavil, dokud nás on nepovolá jinam.To není skrze stránky internetu možné. Přijímat autoritu znamená nechat se takovým člověkem vést. Naše cesta je určená Bohem a ta má vést nahoru a dopředu. To je cesta Ježíše Krista. Proto buďme rozumní, jak říká Boží slovo v přísloví: „Pro rozumného vede stezka života nahoru, aby se vyhnul podsvětí dole.“ (Přísloví 15,24)

3. Další součást bohoslužby, o kterou jsme internetem ochuzeni, je Večeře Pánova. Jen na společném shromáždění můžeme absolvovat tuto událost, o které nám Ježíš říká, abychom ji činili na Jeho památku. A abychom také rozsuzovali sami v sobě, zda přicházíme k Večeři hodně a zda jsme se nepošpinili hříchem. Přes internet není možné mít účast na Večeři Páně.

4. Ve Skutcích 2,42 semluví o tom, jak učedníci následovali učení apoštolů, měli spolu obecenství (trávili spolu čas), jedli a modlili se spolu. Společná modlitba je nedílnou součástí života znovuzrozeného křesťana. Nestačí žít jen z modliteb z internetu. Možná jste někdy využili moderních technologií (mobil, internet) k modlitbě s bratrem nebo sestrou k překonání velké vzdálenosti. Tehdy jsou tyto vymoženosti užitečné, ovšem nemáme výmluvu, pokud jsme na modlitební shromáždění mohli jít (či setkat se se sestrou/bratrem a modlit se s ní/ním), ale nešli.

Prvotní církev se stále modlila vroucí modlitbou (Skutky 12,5) i přes těžké situace, když čelili pronásledování. Ježíš řekl: „Můj dům bude nazván domem modlitby.“ (Mt 21,13) Bohu jde o to, aby se jeho lid shromažďoval k účelovým a vytrvalým modlitbám. To přes internet nejde!

Čtyři hlavní pilíře církve jsou vyučování Božího slova, společné modlitby, Večeře a společná chvála. Bůh chce, abychom se kvůli nim shromažďovali, aby mohla církev i jednotlivci růst.Internetové křesťanství je nebezpečné v tom, že někomu cizímu otevíráme své uši a oči. Není jedno, koho sledujeme a posloucháme. „Milovaní, nevěřte každému duchu, nýbrž zkoumejte duchy (vlivy), zda jsou z Boha, neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa.“ (Jan 4,1) Zůstává na každém z nás posoudit, zda se v něčem podobáme Petronele. Ještě jednou opakuji, že není neposlušností vyslechnout si kázání cizího pastora, ale je neposlušností vůči Bohu, pokud takto trávíme čas, který bychom měli trávit v církvi s bratry a sestrami a je pro Petronelu nebezpečné, pokud se otevře neznámému kazateli a nabourá se tím její důvěra ve svůj místní sbor a lidi v něm.

Pán vám žehnej, ať je váš pokrok zřejmý.

Marie Hasová
Milada Pajerová



Súvisiace články

Kde hledat Boží přítomnost?|Logos 6 / 2010 | Jaroslav Kříž |Téma
Kohelet|Logos 10 / 2010 | Rastislav Bravčok |Vyučovanie
Znovuzrodenie – Boží zázrak|Logos 12 / 2016 | Redakcia |Skutočný príbeh
Boží řeč k lidem|Logos 1 / 2007 | Redakcia |Vyučovanie
Cirkev versus svet|Logos 7 / 2007 | Jaroslav Kříž |Vyučovanie