Ale hľadajte najprv kráľovstvo Božie a Jeho spravodlivosť a všetko toto bude vám pridané. (Matúš 6,33)
Podle serveru Charisma News byl v Rusku před několika dny zatčen ukrajinský misionář. Policie si přišla pro Sergeje Žuravljova, právě když kázal na mesiánsko-židovské bohoslužbě v Petrohradu. Ukrajinský kazatel byl obviněn z „šíření nenávisti“ a z „udržování kontaktů s nelegální organizací.“ Zatčení přišlo sotva několik týdnů po schválení nového protiteroristického zákona, který mimo jiné zakazuje bohoslužby a misijní činnost mimo registrované církve. Žuravljov byl zatím propuštěn na kauci a čeká ho soud. Tolik zpráva internetového deníku.
Událost se tak nějak dala čekat. Pokud nějaký režim vládne ve své zemi nedemokratickým způsobem a utlačuje své odpůrce, dá se předpokládat, že dříve nebo později udělá něco proti znovuzrozeným křesťanům. Pokud se do rukou jednoho člověka dostane příliš mnoho moci, může ji použít proti komukoli. Proti homosexuálům, muslimům, židům, křesťanům… kdo ho zastaví?
Je pravda, že Rusko se poměrně zdařile staví do role ochránce konzervativních hodnot proti zkaženému a nemorálnímu Západu, konzervativnost ale neříká nic o stavu srdce. Nacisté i komunisté tvrdě odsuzovali homosexualitu, ale rozhodně to z nich nedělá morální lidi, natož křesťany. Je to sice extrémní příklad, není na místě hned někoho srovnávat s nacisty, jde ale o princip. Konzervativní hodnoty z nikoho neudělají křesťana. Křesťana z člověka dělá osobní vztah s Ježíšem Kristem.
Mimochodem, různí „ochránci křesťanských hodnot“ se s opravdovým křesťanstvím možná nikdy nesetkali. Znají jen tradici, jak ji představuje například katolická církev, mlhavou představu, že bychom měli být dobrými lidmi, abychom se dostali do nebe. Je otázkou, jak by reagovali, kdyby se setkali se skutečným evangeliem, s mluvením v jazycích nebo s jinými projevy Ducha Svatého. Nechtěli by pak „zakázat ty fanatiky“? Ostatně i za konzervativností Ruska stojí hlavně pravoslavné církvi, která už i evangelíky, o charismaticích nemluvě, označuje za sektu.
A nyní ta druhá strana mince. Aby se nikomu nezdálo, že Rusko je černé a Amerika je růžová. I na Západě čím dál častěji dochází k diskriminaci a pronásledování křesťanů, tam naopak ne ze strany konzervativců, ale liberálů. Pastoři čelí žalobám, že odmítli oddat homosexuální pár, rodiče jsou popotahováni za to, že neposlali děti na sexuální výchovu. Do problémů se dostane i cukrář, který nechce upéct homosexuálům svatební dort. Fungující demokracie by sice měla zajistit ochranu před diskriminací každému, tedy i křesťanům, problém se skrývá ve slově „fungující“.
Článek není ani pro Ameriku, ani pro Rusko, ani proti Rusku. Článek je o tom, že není možné spojovat své naděje z žádným lidským zřízením, ani zprava ani zleva. Je možné a dobré zapojovat se do chodu společnosti, zajímat se o politiku, mít svou oblíbenou stranu. Není ale dobré do ní vkládat své naděje. Myslet si, že nějaký politik nebo hnutí je to jediné, které může vyřešit problémy naší doby, znamená zaměnit člověka za Mesiáše. Svět ve zlém leží, ale nadějí pro každého je Ježíš Kristus.
