A toto je svedectvo, že Boh nám dal večný život, a tento život je v Jeho Synovi. (1. Ján 5,11)

Protivanov 2017 Dětský a teens tábor

A další tábor je za námi! Užili jsme si ho všichni; od dětí až po kuchařky.

logos-09-2017-tabor-01.jpg

Hned první den jsme navázali na loňská přátelství, jako kdyby ani neexistoval čas, kdy jsme se neviděli. Celé osazenstvo včetně vedoucích a technického týmu čítalo okolo osmdesáti lidí. Mnozí byli již ostřílenými harcovníky, ale přibylo i mnoho nových tváří. Protivanov jsme už měli vyzkoušený z předloňska, i počasí bylo dobře vymodlené (chvílemi snad až moc :)) i obtížný hmyz se většinou držel v uctivé vzdálenosti, takže vše mohlo proběhnout hladce.

Děti začaly výpravou k rybníku, kde nás čekaly vzkazy v láhvi. Další stopy pak vedly do tajemného lesa pro rozluštění šifry. Každá ze tří skupin si s úkolem poradila, a tím začalo naše studium na Královské škole. Král nás pomocí svých poslů informoval o různých úkolech a zkouškách a nejednou jsme byli konfrontováni s láskou a zlobou, s pravdou a lží nebo přejícností a závistí. Nad zlými charakterovými vlastnostmi jsme se snažili zvítězit, dobré jsme v sobě chtěli za každou cenu udržet a posílit. Učili jsme se desíti královským pravidlům.

Každý den začínal menším dětem povzbuzením do nového dne. V areálu se těsně před rozcvičkou rozezněl tzv. modlitební budík, který lákal z pelíšků. Ti, kdo objevili budík první, si mohli z jeho pokladu odebrat jedno modlitební vajíčko. Budík byl každý den ukrytý jinde a skrýval různá tajemství. Jednou u něj bylo velké vajíčko plné čokoládového překvapení a v malých se ukrývala modlitba do nového dne, jindy i velké vejce vybízelo k modlitebnímu zapojení. Modlitba byla občas odměněna tvrdou táborovou měnou – Perláky, za které si děti v závěru mohly koupit nanuky nebo sladkost. Když jsme vyzkoušeli, jak se děti krásně modlí – a to i když zrovna oni modlitební vajíčko nenašly – dostávaly stále těžší a těžší úkoly. Někdy bylo očekáváno vajíčko s čokoládou a přišlo zklamání. Jindy 14 dětí objevilo vajíčko a po rozbalení zjistilo, že jsou všechna s odměnou – čokoládou nebo velkou hodnotou Perláků. Radost byla úplná. Ale! Celý týden jsme poznávali Krále a dozvěděli jsme se o Jeho oběti pro nás. Jenže jednoho dne královská velvyslankyně chtěla přezkoušet také děti: každý, kdo vajíčko nalezl, je měl předat někomu, kdo žádné neměl! Věřte, že tak těžký okamžik jako tento jsme na táboře nezažili! Vážnost situace byla opravdu dóóst hustá. Všichni ale nakonec obstáli, a tak se radost přenesla na dalších 14 dětí. I my jsme si tedy mohli vyzkoušet, jaké to je, přinést oběť a tím poslat radost někomu jinému.

logos-09-2017-tabor-02.jpg

Když jsme světili den odpočinku, udělali jsme si pohodový piknik na louce a chválili Pána novou hebrejskou písní. Ale Ježíš byl Pánem nad sedmým dnem, proto jsme se i my v závěru dne pustili řádně do práce a v noční hře jsme zachraňovali ovečky z černočerné tmy. V rámci pátého přikázání jsme symbolicky bojovali se špatnými vlastnostmi vůči rodičům. Všechny škaredé vlastnosti jsme přemohli, a tak jste museli doma určitě poznat, že děti jsou jak zcela vyměněné.

Každý večer zakončovala společná setkání, kde se srozumitelným způsobem kázalo, vyprávěly se živé příběhy, sdíleli jsme se a modlili. Vždy jsme se také mohli zamyslet, kdo v daný den byl družstvu anebo jen nám osobně tím největším přínosem a hlasovat pro něj v soutěži SKYMAN. Všichni chtěli být pochopitelně těmi nejlepšími, kteří ač nohama na zemi, mají hlavu v oblacích. Každé ráno byli oceněni celkem tři, v konečném součtu celého týdne pak celkově tři nej, nej Skymani.

Poslední noc jsme si opět zkrátili a vydali se na noční stezku odvahy, kde nechyběly ani úkoly. Všichni se z noční výpravy vrátili živí, celí a k tomu plni hezkých zážitků.

Děti byly vnímavé a dobře se nám s nimi spolupracovalo. Snažili jsme se poučit z chyb – jiných i těch, které jsme natropili my sami. A šlo nám to – místy – skvěle. Každé z dětí mělo v některém ze spolu táborníků svého „anděla“, ochránce, který se o něj po celou dobu nějakým způsobem tajně staral, dělal mu radost nebo ho obdarovával. Přestože jsme ne všechny hry stihli, v parném horku mělo často přednost raději svlažení v osvěžující vodě. I výlet k velkému rybníku za lesy všichni zvládli. Tam si mnozí důkladně procvičili jízdu na tobogánu nebo na šlapacích plavidlech.

Až do čtvrtka se podařilo utajit, a to rozhodně nebylo jednoduché, že na louku za tábor přiletí opravdový bojový vrtulník i s celou posádkou. Malí i s mládežníky, vedoucími a všemi okolo si jej po dosednutí do detailu prošmejdili. Každý samozřejmě musel nutně zapózovat i u respekt budícího kulometu na palubě.

Každý den byl bezpočet her a aktivit.

Každé ráno před budíčkem, zatímco se z chatek vynořila první ptáčata, vedoucí předkládali na modlitbě nadcházející den, každou aktivitu, každé dítě… a to, aby si všechny důležité zážitky s Bohem děti odnesly s sebou do každodenního života a nechaly se dál budovat a plnily své sny a vize, které s námi má náš Otec v nebi.

logos-09-2017-tabor-03.jpg

Naši teens se již podle názvu tábora (Cesta do zlatého města) každý den probudili v jiné zemi. Vyjeli jsme z České republiky a putovali přes Maďarsko, Řecko, Kypr a Turecko. Tradičně měli dorostenci mírně volnější program, protože už jsou přece velicí… Rozděleni na kluky – parta Boss a děvčata – parta Borůvky si každý den psali oddílový cestovatelský deník. Pro většinu mazáků by bylo nepředstavitelné, kdyby tábor proběhl bez každoroční hry Byrokracie, při které se běháním po bizarních úřadech a při plnění nejpodivnějších úkolů vydovádí vždy nejen mládež (a děti), ale i jejich vedoucí. Pomalu nevynechatelnou hrou, při které se letos bojovalo tak intenzivně, že to odnesl i jeden vyvrtnutý kotník, je boj o vlajku. Samozřejmě, nejen pro pány nemohl chybět turnaj ve fotbalu, nebo třeba v přehazované. Mladí se při orientačním běhu naučili používat pravěkou Gé-Pé-eSku, tajemné zařízení jménem buzola. V Maďarsku si nejprve museli nalézt ingredience a pak dokonce i uvařit na večeři guláš pro celý tábor. Podle dostupných informací všichni večeři přežili a mnohým – prý – i docela chutnalo. Ovládání buzoly se velmi hodilo i při stezce odvahy. Her a soutěží bylo mnoho, často i společných s menšími. Po delší době se k radosti mnohých hrála i oblíbená žertovná hra „latrína“, luštila se morseovka a při výletu na koupaliště i ten, kdo jevil abstinenční příznaky po civilizaci, mohl dohnat deficit kofolou a fast foodem.

Týden byl nabitý workshopy. O vrtulnících, zábavné chemii, o černých dírách a relativitě časoprostoru, vysílačky, angličtinářské okénko, akrobacie na jednokolce atd., atd., atd.

Kdyby ale dětem bylo postaráno jen o stravu, a že byla velmi dobrá, a o zábavy, které se sic na běžných táborech nevidí, přece by to ještě bylo málo. Každý večer musel být zakončen plnohodnotnou Bohoslužbou.

Kázání byla mládežníkům přímo šitá na míru. S postupujícím časem bylo vidět, že kazatelé (Martin Šín, Vít Lančarič, Robert Štěpán a Milan Dupan) umějí velmi dobře uhodit hřebík na hlavičku; samozřejmě ne náhodou, ale pod taktovkou a z inspirace Ducha Svatého, jehož působení se nejednou projevovalo i v silných emocích. Pavel říká Timoteovi: „Ať je tvůj pokrok ve všem zřejmý.“ Tak bylo vidět, že mnoho i z velmi praktických poselství plných osobních svědectví se nemíjí výsledkem, třeba nápravou v úrovni oblékání, ale i v jiných oblastech. Věříme, že mnohá dobrá rozhodnutí, učiněná na táboře, z mládenců a dívek přes prázdniny nevyprchala a bude vidět ovoce… třeba zase napřesrok až se opět do Protivanova sjedeme.

A na závěr úryvek z deníku kluků – redakčně neupraveno:

„Ve čtvrtek k nám přiletěl vrtulník ČR a chtěl unést naše vedoucí. Ne tak to nebylo. Náš vedoucí Martin zkontaktoval svoje přátele z armády ČR, aby na pole přiletěl vrtulník Mi - 17. Jo přesně tak to bylo. Potom, ale začalo pršet, a tak nás stateční hrdinové z války opustili, takže jsme se vydali z do tábora. Po večeři jsme měli skvělé kázání. Kázal Robo (Kop) Štěpán. Pak jsme šli všichni chrnět!!!

BYLO TO SUPR ČUPR“

Radka Dudová, Tomáš Kuba



Súvisiace články

Tábor Protivanov|Logos 9 / 2015 | Háta Píše|Zo života cirkvi
Detský tábor 2008|Logos 8 / 2008 | Daniel Šobr |Zo života cirkvi
Detský tábor 2013|Logos 8 / 2013 | Redakcia |Zo života cirkvi
Mládežnícky tábor|Logos 8 / 2015 | Alžbeta Zemančíková|Reportáž
Mládežnícky tábor|Logos 8 / 2017 | Alžbeta Palkoci|Zo života cirkvi