„Vlast tě potřebuje aneb vstanou noví Boží bojovníci“

Ani letošní léto se nemohlo obejít bez dětského tábora v Protivanově. Sedmdesát dětí a teenagerů z Čech, Moravy, Slezska i Slovenska se tentokrát učilo, jak se stát dobrým Božím vojákem.

První večer, po nástupu rekrutů a jejich vzájemném seznámení, vyučoval host Petr Šakarov o upřímném vztahu s Bohem. Po povzbudivém slově ještě čekal vojíny nácvik pochodování za doprovodu Radeckého marše.

Neděle, ale i každý následující den začínaly troubením budíčku a tvrdou rozcvičkou. Dopoledne představila brig. gen. Soňa Matějková celé velitelství a vojíni byli rozděleni do jednotlivých čet. Výcvik zahájil test fyzické zdatnosti. Malí i velcí museli zvládnout dřepy, angličáky, „prkno“ a vytrvalostní běh. O opravdovém odhodlání svědčily výkony zejména ve výdrži v „prknu“ – ti nejvytrvalejší drželi déle než půl hodiny! Večer dostali vojíni svůj první žold a vyslechli kázání od pplk. Roberta Štěpána o tom, že tu nikdo z nás není náhodou.

Další den byli někteří z vojínů na ranním nástupu za zásluhy povýšeni na svobodníky. Od pondělí až do pátku se čety střídaly na šesti stanovištích, kde se učily vázat uzly, zacházet s buzolou, poskytovat první pomoc, rozdělávat oheň, střílet ze vzduchovky, házet granátem na cíl a porozumět Morseově abecedě. Všichni také prošli kurzem izraelské sebeobrany nazývané Krav Maga a po otestování získaných dovedností obdrželi platný certifikát.

Děti musely prokázat nejen fyzickou, ale i psychickou odolnost. Při „psychotestech“ musely zachovat kamennou tvář za každé situace. Nechybělo ani několik projektivních testů a základy matematiky. Každý dobrý voják si přeci musí umět dobře spočítat a rozdělit síly. Na večerním kázání ukázal pplk. Robert pomocí příběhu apoštola Pavla, jak je důležité poznat Ježíše osobně. Mladší děti se závěrem dne učily o vlastnostech, které nesmí voják postrádat, tedy o poslušnosti, odpovědnosti, odvaze, cti, věrnosti a obětavosti.

V průběhu celého výcviku byli táborníci bedlivě sledováni a podle zásluh odměňováni plusovými či mínusovými body. Pět plusů znamenalo povýšení, stejný počet mínusů degradaci. Čím vyšší hodnosti vojáci dosáhli, tím vyšší dostali žold. Tento systém se velice osvědčil. Nikdy předtím nebylo tábořiště tak uklizené :-) Zejména mladší čety plnily každý úkol s vidinou dalšího kladného bodu s nadšením.

Kázání v následujících dnech vyučovala o spasení, duchovní zralosti, ale i démonech. Mnozí teenageři pak zažili osvobození od skrytých hříchů a závislostí.

Ve čtvrtek se celý prapor vydal na pochod k rybníku Suchý, kde si všichni odpočinuli při jízdě na šlapadlech nebo tobogánech. Po návratu do tábora byli mládežníci povzbuzeni svědectvím o druhé generaci. Místo noční bojovky čekala táborníky po setmění oblíbená hra „Vlajkovaná“.

Poslední den výcviku se učili pohybu na nepřátelském území za doprovodu výbuchů bomb a nečekaných náletů. Odpoledne utratili vojáci žold v armádním obchodě s odměnami a sladkostmi. Při poslední hře si vyzkoušeli válečné maskování a pátrání po zvědech. Biblické vyučování zakončil Robert slovem o povolání a následnými modlitbami. Poté se všichni přesunuli k táboráku.

V sobotu byli vojáci oceněni za extra výkony, odvahu, věrnost, poslušnost a zdárné dokončení výcviku.

Tak, jak každý rok, můžeme i o tomto táboře říci, že byl dosud tím nejlepším. Bůh vyslyšel naše modlitby a požehnal nás výborným počasím. (Ostatní tábory v kraji zachraňovali před vytopením hasiči, zatímco my venku sušili prádlo :-) Opět jsme mohli vidět, že pro Boha není nikdo nepoužitelný a dotýká se i těch nejmladších z nás. Někteří se poprvé modlili modlitbu spasení, jiní zažili první naplnění Duchem Svatým, starší ve víře se upevnili a obnovili ve svých rozhodnutích pro život s Bohem. Dokonce se našli tací, kteří nechtěli jít spát, protože se chtěli zabývat Písmem nebo setrvat na modlitbách. Je vidět, že v církvích opravdu rostou noví Boží bojovníci!