Ježiš mu riekol: Ja som cesta i pravda i život. Nik neprichádza k Otcovi, ak len nie skrze mňa. (Ján 14,6)

Sándor Németh v Banské Bystrici

sandor-1-opt.jpegPrvní listopadový víkend roku 2007 se dá označit za vyvrcholení roku nejen pro banskobystrický sbor KS Milosť, ale pro mnoho letničně-charismatických křesťanů z celého bývalého Československa. Zaplněné tribuny i plocha sportovní haly na Štiavničkách zažily sérii shromáždění, na kterých kázal Sándor Németh, vedoucí Sboru Víry v Budapešti, největšího sboru v Evropě, který se svými více než 40 000 členy představuje asi jediné středoevropské ohnisko probuzení. Návštěva a služba pastora Németha byla vyústěním dlouhodobých vřelých vztahů, které se Sborem Víry udržují víceré slovenské sbory. Podle informací pořadatelů se na konferenci zúčastnilo 1600 - 1700 hostů ze Slovenské i České republiky.

Jak to všechno začalo

Pro banskobystrický sbor KS Milosť a jeho pastora Jaroslava Kříže znamená služba Sándora Németha skutečně velmi mnoho. Pastor Kříž v polovině 90. let poprvé navštívil mnohotisícové shromáždění Sboru Víry v Budapešti, konané ještě ve sportovní hale (v té době se budapešťský sbor ještě nescházel k bohoslužbám ve vlastních sborových prostorách „HIT parku“). Toto shromáždění a služba Sándora Németha na něho silně zapůsobily. Křesťané z Banské Bystrice i jiných měst začali do Budapešti pravidelně dojíždět a nechali se inspirovat Božím dílem, které tam probíhá. Sbory, které si zvolily cestu podobnou maďarskému probuzení, začaly okamžitě nést ovoce a růst. Jen banskobystrický sbor do této doby založil několik dalších sborů a misijních skupin v mnohých slovenských i českých městech. Záhy bylo vidět rozdíl mezi sbory, které se vydaly cestou probuzení a těmi, které ji kvůli různým předsudkům odmítly a hledaly jiné, vlastní cesty.

Klíčová důležitost služebných darů

Důležitým faktorem, který ovlivňuje vztah slovenských sborů k Sándorovi Némethovi je chápání biblické pasáže: „On tedy dal některé jako apoštoly, jiné jako proroky, jiné jako evangelisty, jiné jako pastýře a učitele, pro dokonalou přípravu svatých k dílu služby, k budování Kristova těla“ (Efezským 4:11-12, NBK). Božími dary církvi jsou konkrétní lidé, jejichž služba má rozhodující vliv na budování církve. Mnozí slovenští i čeští pastoři si uvědomili, že právě Sándor Németh je takovým člověkem - ovoce jeho služby v Maďarsku je více než dostatečnou kvalifikací. Duchovní autorita pastora Németha se začala rozšiřovat daleko za hranice Maďarska a maďarští kazatelé se stali častými hosty na slovenských křesťanských konferencích. Tato spolupráce je velice plodná, sbory jsou zdravé a zažívají trvalý růst.

Začátky a úspěch Sboru Víry

Pojďme se v krátkosti podívat na historii Sboru Víry (v Maďarsku je znám pod názvem Hit Gyülekezete) a na to, v čem je inspirací pro křesťany z jiných zemí. Sbor Víry vznikl v roce 1979 z malé modlitební skupiny okolo manželů Némethových. Ve svých začátcích byl sbor ovlivněn službou dvou duchovních velikánů letničně-charismatického hnutí 20. století Kennetha E. Hagina a Dereka Prince. Zejména s druhým jmenovaným byl Sándor Németh od počátku sboru v osobním kontaktu. Vyučování Dereka Prince o vysvobození od démonů a duchovním boji se stala pro sbor klíčovými.

Sbor Víry začal dynamicky růst, vyhrál zápas o státní registraci. Dnes má v Maďarsku více než 300 místních sborů a ovlivňuje veřejné mínění skrze pravidelné přímé přenosy svých nedělních bohoslužeb, které vysílá celoplošný komerční kanál ATV. Sledovanost tohoto vysílání s názvem „Radostná neděle“ od začátku dosahovala několik set tisíc diváků. Sbor Víry je dnes čtvrtou největší denominací v Maďarsku, provozuje několik základních škol, střední školu a teologickou univerzitu Akademie sv. Pavla, na níž se připravují budoucí pastoři. Takový úspěch vskutku nemá v evropském letničně-charismatickém či evangelikálním hnutí obdoby. Tento úspěch je samozřejmě obrovským dílem Boží milosti, ale má jednoho jmenovatele a tím je osoba a služba pastora Sándora Németha.

Od cest do Budapešti po konferenci na Štiavničkách

Zhruba před deseti lety se výpravy ze slovenských sborů začaly pravidelně objevovat na konferencích Sboru Víry. Z Banské Bystrice začali lidé chodit i na pravidelné středeční biblické hodiny. Sbor Víry jim to usnadnil zabezpečením zařízení pro simultánní překlad kázání. Dnes jsou bohoslužby a kázání Sándora Németha současně překládány do několika jazyků. Pastor Jaroslav Kříž se stal pravidelným návštěvníkem středečních bohoslužeb a vztahy mezi Sborem Víry a KS Milost se začaly stále více prohlubovat.

Bůh se silně dotýkal lidí, mnozí
prožili uzdravení a vysvobození

Necelé dva měsíce před konferencí, projevil Sándor Németh touhu kázat na Slovensku a banskobystrický sbor se ujal příprav. Bylo potřebné zajistit halu, hotel pro pastora Sándora a jeho doprovod, zabezpečit propagaci konference a spoustu dalších věcí. Velké množství lidí se nasadilo do příprav, které dotáhli do úspěšného konce v den zahájení konference.

Průběh konference

Hned po příjezdu do areálu na Štiavničkách se nás ujali organizátoři v reflexních vestách, kteří nám ukázali místo k zaparkování. Nad vstupem do haly byl zavěšen nápis: „Slovensko pro Ježíše“. V samotné hale, kde to už více než hodinu před začátkem vřelo jako ve včelím úle, nás organizátoři označení jmenovkami usadili na volná místa. Ta nejlepší místa vpředu byla obsazena dávno před začátkem. Usadit jsme se mohli na tribuně nebo na židlích rozmístěných na hrací ploše sportovní haly. Vpředu stálo profesionální pódium vkusně ozdobeno květy, před ním byl rozprostřen koberec.

Atmosféra na konferenci byla vynikající. Do chval a uctívání vedla zúčastněné skupina Olivy vedená Annou Křížovou, manželkou pastora banskobystrického sboru Jaroslava Kříže. Pastor Kříž jakožto hostitel konference přivítal po chválách očekávaného hosta Sándora Németha. Pastor Sándor působil velmi příjemně a mile. Během jeho kázání (kázal na třech shromážděních) jsem si vzpomněl na to, čím se Ježíš lišil od ostatních náboženských řečníků své doby. Hovořil s nesmírnou autoritou a projevovala se u něho Boží moc. O Sándorovi Némethovi nelze jinak, než konstatovat stejnou pravdu. I když byla Sándorova slova zprostředkována skrze tlumočníka, byla v nich obrovská síla a přesvědčivost. Víra lidí byla povzbuzována a Duch Svatý se spontánně vyléval na shromáždění.

Hlavní poselství Sándora Németha zaznělo hned na úvod konference v pátek večer. Hovořil o Ježíši jako o chlebu života a o podstatě duchovního života, který nám Kristus dává. Po téměř dvouhodinovém kázání sloužil pastor Németh všem lidem v hale modlitbou a vzkládáním rukou. Bůh se silně dotýkal lidí, mnozí prožili uzdravení a vysvobození. Na druhý den měla shromáždění podobný průběh a tématem byla moc (autorita) a Boží síla v životech křesťanů. Kázání byla potvrzována skutečnými projevy Boží moci a síly. Poslední den konference v neděli kázal József Nagy, evangelista Sboru Víry a jeden ze spolupracovníků pastora Sándora Németha. I v sobotu měl krátká evangelizační poselství, na která reagovali mnozí lidé, kteří přišli dopředu před pódium, aby veřejně odevzdali své životy Ježíši. Během celé konference učinilo rozhodnutí pro Krista několik desítek lidí.

Atmosféra konference byla úžasná. Tři dny strávené v Boží přítomnosti byly možná fyzicky náročné, ale duchovně nesmírně povzbuzující a občerstvující. Když skončilo jedno ze sobotních konferenčních shromáždění, právě probíhal na sousedním fotbalovém stadiónu zápas nejvyšší slovenské soutěže. Chuligánský řev fanoušků tolik kontrastoval s výkřiky radosti a voláním na Boží slávu, které zněly konferenční halou. Mnozí z návštěvníků konference si jistě uvědomili biblickou pravdu, že sice žijeme v tomto světě, ale nejsme z tohoto světa. Svět potřebuje Krista. Slovensko i Čechy potřebují spasení v Ježíši Kristu, potřebují probuzení. Kdo ho zprostředkuje světu, když ne církev plná života, tedy my, konkrétně ty a já.

Poselství Sándora Németha o duchovním životě

Ježíš - Chléb života

Svátek všech svatých se dnes oslavuje po celém světě, ale my jsme se sešli, abychom oslavovali věčný život, který nám Bůh dal ve svém Synu. Pro křesťany je nesmírně důležité, aby pochopili ten fantastický život, který mají v Ježíši Kristu Nazaretském.

To, do jaké míry dokážou věřící uchopit tento Boží život, má nesmírně velkou úlohu pro růst sboru. Bůh je Bohem živých a ne Bohem mrtvých. Je potřebné žádat od Boha více života, protože tento život činí křesťanství přitažlivým. Evangelium neobsahuje nějaký náboženský systém, ale jeho hlavním poselstvím je věčný život. „Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, má věčný život. Já jsem ten chléb života. Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. Toto je ten chléb sestupující z nebe, aby nikdo, kdo z něho jí, nezemřel. Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Bude-li někdo jíst ten chléb, bude žít na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, které dám za život světa.“ (Jan 6:47-51, NBK) V těchto verších se Ježíš Kristus zjevuje jako chléb života. Je velice důležité rozumět prostředí, ve kterém zazněla tato slova. Nedlouho předtím Ježíš Kristus rozmnožil pět chlebů a dvě ryby, které rozdal pěti tisícům lidem. Potom, co se najedli, nasbírali 12 košů zbytků. Mělo to na lidi fantastický vliv. Ihned chtěli korunovat Ježíše za Krále. Ježíš to odmítl. Hledali ho i druhý den, protože se chtěli znovu dobře najíst, mít účast na přirozeném pokrmu a zaopatření. Tehdy je Ježíš upozornil na to, že nepřišel pouze kvůli tomu, aby naplnil fyzické potřeby lidí, ale přišel proto, aby dal lidem život v plnosti – jejich duchu, duši i tělu. Lidé to nepochopili. Byla to snad nejvíce pohoršující řeč, kterou kdy Ježíš pronesl. Důvodem, proč lidé Ježíši neporozuměli bylo, že měli příliš materialistický pohled na život. Mysleli si, že společenské postavení je vrcholem existence člověka tady na zemi. Ježíš jim vysvětlil, že následkem takového postoje je rovněž smrt. Bůh jim však chce dát takový život, ve kterém není smrt. Život, jehož působení dokáže osvobodit lidskou přirozenost od jedu hříchu a znovu ji dostat do společenství a vztahu s Bohem.

Ježíš dává věčný život

Materializmus hovoří, že život je pouze to, co vidíme na zemi. Na základě Bible musím říci, že tato představa je od života velice vzdálena. V porovnání s nebeským životem je ten pozemský jako pára: něco velmi slabé a křehké. Lidstvo přijalo během své šestitisícileté historie na zemi představu o životě, která je velice vzdálena nebeskému pohledu. Proto povstal takový odpor proti Ježíši, když prohlásil, že on je tím chlebem života. Že se zjevil proto, aby dal lidem věčný život.

Podstatou svědectví apoštolů bylo to, že na zem přišel život. A našimi smyslovými orgány ho můžeme uchopit a cítit. Ve světě, který leží pod nadvládou smrti, se v lidské přirozenosti, v těle, zjevil takový život, který vítězí nad smrtí. Od té chvíle jsme vstoupili do nové doby. Naše představy o životě se musí transformovat na základě Božího Slova, abychom mohli uchopit život, který se nachází v Ježíši Kristu, protože tento život je jiným druhem života, než je náš přirozený život. Předpokladem pro získání Kristova života je to, aby lidská přirozenost zemřela. Čím větší je míra smrti naší zkažené hříšné přirozenosti, tím mocněji se v nás „vzkřísí“ život Kristův. Bez takového života nemáme společenství s Bohem.

Ve Staré smlouvě se nachází výraz život v jednotném i v množném čísle. Je to proto, že když Bůh stvořil člověka, daroval mu život na vícero úrovních. Až do pádu člověka do hříchu měl v sobě život i lidský duch. Život měla i jeho duše a samozřejmě i tělo. Člověk měl život na třech rovinách: tělesné, duševní i duchovní.

Bůh řekl Adamovi a Evě, že mohou jíst, ze všech stromů v zahradě. Bůh zakázal jenom jediný strom a řekl: „V ten den, kdy z něho budeš jíst, určitě zemřeš.“ Víme, že lidé neposlechli a přestoupili zákaz. Navzdory tomu se jim však to, co my považujeme za smrt, nestalo hned. Ale Adam s Evou žili ještě mnoho set let.

Co se tedy stalo, když Adam s Evou padli a do světa vstoupil hřích? Bereme-li v úvahu celé Boží Slovo, dokážeme pochopit, že od chvíle pádu do hříchu zemřel lidský duch. Z ducha člověka odešel Boží život a od té doby tento stav dědí všichni Adamovi potomci. Prvotní příčinou lidské tragédie je, že člověk ze svého ducha ztratil život. Lidem zůstal život pouze v duši a v těle - nazýváme to duchovní smrtí.

Smrt má rovněž vícero forem a druhů. Existuje duchovní smrt - to je to, o čem jsme právě hovořili. Následkem duchovní smrti je smrt těla, která nastane tehdy, když se duchovní složka člověka oddělí od tělesné. Třetí formou smrti je konečná smrt, kterou často nazýváme zatracením. Její podstatou je definitivní vyloučení člověka z Boží přítomnosti. V takovém stavu člověk ztratí tělesný i duševní život, je vzdálen od Boha a vyloučen z Božího království.

Bůh je Bohem života a proto odejde z místa, kde není život. Proto je důležité, aby byl sbor plný Kristova života. Tam, kde je život, tam přijdou i lidé, protože je psáno, že „život je světlo lidí“. Narodili jsme se proto, abychom žili a žádný zdravý člověk nechce zemřít. Netěšíme se ze smrti, snažíme se ji oddálit, ale nakonec stejně zestárneme. Lidstvo již dlouhá tisíciletí čeká na to, že se vymaní zpod jha pomíjivosti, které z nás sejme jedině Mesiáš.

sandor-2-opt.jpegNejvětším problémem lidí je to, že mají jenom velice krátký život. Naše největší prosba k Bohu je: „Bože, dej nám život.“ A Bůh nám chce dát život. On ví, jaký je problém lidstva, a proto až přijde plnost časů, tak ve svém Pomazaném Synu, ve Slově, skrze které povstalo vše a bez něhož nepovstalo nic, skrze toho, který je ve viditelném i neviditelném světě - skrze tuto fantastickou bytost stvořil lidské tělo, ducha i duši - zjeví v tomto viditelném světě nezkažený, neporušitelný a nesmrtelný život.

Tuto pravdu Ježíš prohlásil právě tehdy, když rozmnožil chléb a ryby: „Lidé, potřebujete více, než jen dobrou existenci. Bůh vám chce dát více, než jenom dobré společenské postavení, chce vám dát slavný věčný život.“ Proto chce Bůh v našich duších a v našich srdcích osvobodit to, co materialismus potlačil a co v nás zničil. Velmi negativním důsledkem materialismu je, že člověk začne dělat kompromisy se svým životem. Lidé říkají, že viditelný život je naším jediným životem, který je výsledkem evoluce. Vývojem jsme se dostali na tuto úroveň a to nám stačí. Přijměme to, že zemřeme. Bible ti říká, abys se s tím neuspokojil. Boží Slovo v tobě chce probudit ještě větší hlad a žízeň po životě.

Toto Ježíš hovořil lidem a řekl to i Samaritánce. Jestliže totiž člověk netouží po skutečném životě, jestliže nežízní po nebeském životě, který se zjevil v druhém Adamovi, v Ježíši Kristu Nazaretském, nikdy se nebude moci stát opravdovým křesťanem. Právě proto křesťanství není náboženstvím, ale životem. Evangelium během prvního století přitahovalo právě takové lidi, kteří milovali život. Ne lidi, kteří utíkali před životem, ale takové, kteří chtěli žít, kteří chtěli porazit smrt, kteří neučinili kompromis s tvrzením, že život trvá jenom sedmdesát či osmdesát let. Tak jako o tom mluví Mojžíš, že v těchto sedmdesáti či osmdesáti letech je více bolestí než radostí. My lidé jsme takoví, že jsme si schopni zvyknout i na tento hrozný stav a považovat ho za normální. To, že zemřeme, není normální! Není normální, že člověk onemocní! Kdyby to bylo normální, Bible by tolik nehovořila o tom, jak se zachránit před smrtí, jak porazit nemoc, jak se osvobodit od ničivých sil zla.

Hledej Kristův nepomíjející život

Drazí bratři a sestry, Bůh je k nám daleko lepší, než si myslíme. V Ježíši Kristu se zjevila plnost milosti. A proto Otec poslal Ježíše, aby tě pozdvihl, požehnal, abys byl i ve svém pozemském životě šťastným člověkem a na jeho konci dokázal vejít do Boží slávy. Je nesmírně důležité, abys znovu získal to, co jsi ztratil. Získej pro svého ducha odpuštění hříchů, Kristův život, abys mohl vyjít ze stavu duchovní smrti. Jak jsem již řekl, duchovní smrt nastala u Adama a Evy, když padli do hříchu. Jejich ducha opustil duch života a vešel do něj duch hříchu a smrti, který zatemnil jejich srdce a jejich ducha ve vztahu k Bohu. Jejich život zůstal jenom v duši a v těle. Tento život satan vtlačil do velice krátkého časového intervalu. Příčinou tohoto krátkého života je duchovní smrt. Příčinou fyzické i věčné smrti je tedy smrt duchovní.

sandor-4-opt.jpeg

Bible říká, že když přijmeme Ježíše Krista, on je pro našeho ducha i duši tím, čím je chléb pro naše fyzické tělo. Tak jako chléb naplňuje životní potřebu našeho těla, tak Ježíš Kristus naplňuje životní potřeby našeho ducha, duše i těla.

V Bibli nacházíme rozdíl mezi výrazy „život“ a „existence“. Ne každý, kdo existuje, skutečně žije. Život je úlohou, kterou je potřeba najít. Narodili jsme se proto, abychom tento život našli. Po svých předcích jsme zdědili život, který je vnitřně prázdný. Proto apoštol Pavel říká, že ne stříbrem nebo zlatem, ale drahocennou krví Ježíše Krista, jsme byli vykoupeni z „marného obcování“, zděděného po předcích, aby do našich životů mohl vejít Boží život a posilnit se v nás.

Při znovuzrození vešlo do tvého srdce semeno Božího života. Boží Slovo zlomilo moc temnoty a ducha smrti nad tvým duchem. To ale neznamená, že už máš dostatečnou míru života. Bůh ti chce z tohoto života dát více. Apoštol Pavel hovoří, že je Boží vůlí, aby se i na našich tělech zjevil Kristův nepomíjející život. Jedním z problémů současného křesťanství je, že neexistuje pomyslná hranice mezi tělesným životem a životem Kristovým tak, jak se o tom píše v Nové smlouvě. V období první církve bylo všem lidem mimo církev zřejmé, že křesťané jsou úplně jiní lidé. Mají více energie, mají více rádi život. Vidíme to i ve Staré smlouvě v souvislosti s židovstvím. Když v Egyptě dělali různá represivní opatření proti početnímu růstu synů Izraele, řekly porodní báby faraónovi, že nedokážou zabránit množení Izraele, protože v Izraelkách je větší životní síla než v egyptských ženách. Toto je tajemství, proč Boží lid vždycky dokázal přežít uprostřed pronásledování a útlaku a vyjít z takových situací vítězně. Na zemi neexistuje moc, která by dokázala porazit život, který do tvého ducha vložil Kristus.

Neměj v sobě touhu jenom po samotném tělesném životě. Častokrát musíme křesťany upozorňovat, a hlavně podnikatele, které Bůh požehnal ve finanční oblasti, že Boží finanční požehnání neznamená, že už dosáhli cíle. Je potřebné vyvinout úsilí, abychom měli lepší vztah s Pánem. Vzpomeňte si na bohatého člověka, který se nachází v 12. kapitole Lukáše. Bůh ho požehnal, měl dostatek a hojnost všeho. Myslel si, že už do konce svého života nebude muset pracovat a život, který má před sebou stráví užíváním si svých materiálních statků. Ten člověk dosáhl toho, co je největší touhou dnešních moderních lidí: svobody a prosperity. Ježíš však tohoto člověka upozornil, že svoboda a prosperita samy o sobě negarantují člověku šťastnou a stabilní budoucnost. Omyl toho člověka byl v tom, že si myslel, že je svobodný, má mnoho peněz, může si tedy užívat života, cestovat, utrácet ze svého majetku, že dosáhl svého cíle, má zajištěnou budoucnost. Velmi se však mýlil, protože nebral v úvahu, že osud člověka a jeho budoucnost více závisí na živém Bohu než na prosperitě a společenském postavení. Život člověka znamená více, než dobré společenské postavení.

Lidé ve Východní Evropě se namáhají a lopotí, aby dohnali západní civilizaci. Stavějí si takové domy (včetně mě) a toto není problém. Problémem je, že častokrát nebereme v úvahu, že toto není ten život, o kterém hovoří Bible. Tím životem je Ježíš Kristus Nazaretský. V něm je život a požehnání, které člověku zabezpečuje nejen dobrou budoucnost, ale také věčný život. Problémem toho bohatého člověka bylo, že měl velmi veliký majetek, ale od Boha neměl nic. Smrti jsou však podřízeny všechny pozemské věci. Proto když člověk ve svém pozemském životě shromažďuje jenom pozemské, materiální majetky a jimi naplňuje svou duši a srdce, přijde smrt, která mu sebere všechno. Člověk odchází z tohoto světa stejně, jako na něj přišel. Proto je nesmírně důležité, abychom byli bohatí v Bohu, abychom převzali ty věčné statky a požehnání, které nám Bůh daroval v Ježíši Nazaretském.

Ježíš nám přinesl život a to je ten největší dar Boží milosti. Kromě toho nám však chce odevzdat velmi mnoho dalších darů. To, co ti dává On, od toho tě smrt nedokáže oddělit. Když jsi během svého pozemského života plný života Kristova, plný pomazání Ducha Svatého, až jednou budeš muset z tohoto života odejít, půjdeš do Božího království bohatý. Neodejdeš bez života, ale bohatý a požehnaný. Na tyto skutečnosti Ježíš Kristus Nazaretský upozorňuje. On je tím chlebem života. Původ života není ve hmotě, ale jeho pramenem je Bůh. Od něho pochází přirozený život. V Nové smlouvě skrze Ježíše Krista nám Bůh přinesl plný život, abychom nešli do zatracení, ale přijali spasení a měli věčný život. Když je tvůj duch plný Kristova života, otevře se před tebou Boží království.

Boží život

Ježíš Kristus nevylil svou krev na golgotském kříži jenom proto, abychom přijali odpuštění hříchů, ale prolil svou krev také proto, abychom mohli přijmout ten věčný a nezkažený život v jeho krvi, abychom v něm žili, abychom jej považovali za naši vlastní krev. Tehdy nás osvobodí od zlé krve, kterou jsme zdědili a ve které je hřích a smrt. Tato krev v nás musí zemřít a Kristův život se musí začít projevovat.

Ježíš nám dal svou krev jako nápoj a své tělo jako pokrm, protože jeho tělo a krev jsou lékem, který uzdraví naše choroby a vysvobodí nás z odplaty za hřích, ze smrti. Toto nás přenese do života na vyšší úrovni. Řečtina používá pro život více výrazů. Pro přirozený život používá výraz bios. A pro ten život, který přinesl Ježíš Kristus, používá výraz zoé. Mezi těmito dvěma existencemi je veliký rozdíl. Biologický život je velmi omezený. Získali jsme ho přirozeným narozením. Neměli jsme však zoé, Boží život. To je život na vyšší úrovni, život, nad kterým smrt nemá moc. Když jsme se znovuzrodili, Boží Slovo a Duch Svatý ho přinesli do našeho života. Ježíš hovořil s Nikodémem o tom, že každý člověk bezpodmínečně potřebuje znovuzrození, protože jiným způsobem nemůže vejít do Božího království. Biologický život totiž nemůže zdědit Boží království, protože je porušený, vešel do něj hřích a je pod vládou ducha smrti. Proto Bůh poslal život zoé ze svých zásobáren, z Řeky života skrze Boží Slovo a v Kristu, aby tento nezkažený a neporušený život odevzdal nám.

Do pekla není jen vchod, ale je z něj i východ

Při znovuzrození vešel tento život do našeho ducha a právě proto Ježíš řekl: „Kdo věří ve mne, má věčný život.“ Dlouho jsem toto zjevení nechápal, protože jsem si myslel, že se to týká mého fyzického těla. V tomto čase se to však netýká našeho těla, ale našeho ducha. Boží slovo říká, že v tu chvíli, kdy jsi přijal Ježíše, a věříš že ho Bůh poslal, dal ti život a podíl na Kristově vzkříšení. Tím dokazuje, že Ježíš Kristus je plný Božího života. Vzkříšení dokazuje, že Kristus měl v sobě tento nebeský život. Otec tento život vydal smrti, mocnostem pekla, nejsilnějším ďáblovým andělům a dovolil, aby Ježíšův duch po smrti sestoupil do pekla. Víme, že 2 - 3 dny strávil v temnotě a ďábel si během těch dní a hodin myslel, že zvítězil. Velmi se však mýlil. Když byl Ježíšův duch v šeólu a procházel všemi útrobami pekla, ani jeden zlý anděl nenašel v jeho duchu chybu. Právě proto ani jeden ze zlých andělů neměl nad Ježíšovým duchem moc. Člověk nemá žádnou představu o tom, jak nesmírně těžkou zkouškou musel Ježíš projít.

Ježíš Kristus naplňuje životní potřeby
našeho ducha, duše i těla

Právě se překládá jedna kniha, která je svědectvím člověka, který strávil několik minut v pekle. Když šel jednoho večera spát, lehl si a najednou začal klesat. Tento svůj zážitek popisuje. Když se vrátil zpět, ležel v posteli, plakal a třásl se jako pes. Tak velmi se lekl. Dlouhé minuty se z toho nedokázal vzpamatovat. Chceš-li získat obraz o tom, jaké hrozné je peklo, tak si přečti Žalm 88. Tento žalm popisuje temné místo, kde každý smělý člověk ztratí svou smělost. Duchové a duše lidí se zde dostávají do vězení silných padlých andělů. Mám však dobrou zprávu: Satan dokáže vzít život pouze těm, v jejichž životě a duchu nalezne hřích. Ježíši peklo nedokázalo vzít život nejen proto, že v něm nenašlo žádný hřích, ale nenašlo na něm ani chybu – sláva Pánovi! Bible říká, že bylo nemožné, aby Ježíšova ducha držely v zajetí provazy smrti.

Když Ježíšův duch vycházel z temných propastí, strhával provazy a pouta smrti. Sláva Pánu, že od té doby se dá vyjít ven z pekla. Předtím existoval pouze vchod, žádný východ. Mnoho lidí mu jistě říkalo: „Vzdej se naděje. Odtud se jistě nedostaneš.“ Ale Ježíš Kristus našel cestu, prolomil brány pekla a vyšel z říše smrti. Jeho duch se znovu sjednotil s tělem, jeho tělo ožilo a vyšlo z hrobu. Tím ti, člověče, dokázal, že máš věčný život! Je konec vlády smrti. Přišlo období života, vláda říše života. Proto věř, že tvůj Bůh je Bohem života, který křísí mrtvé. Ten, kdo věří v Ježíše Krista, má věčný život. Bůh je úžasný a úžasný je náš Spasitel Pán Ježíš Kristus! On je naším chlebem a naší stravou. Je tím, kdo nás uzdraví a vysvobodí! A také tebe postaví na cestu života. Žádá od tebe jenom to, abys věřil v Pána Ježíše Krista. Uvěř tomu, že tohle všechno se stalo pro tebe. Protože Bůh ti skrze Ježíše Krista Nazaretského poslal věčný život, zdraví, neporušenost, slavný život, který vyprázdní hroby. Ale tento sbor a všechny národy mohou v duchu zažívat tento život. Sláva Pánu.

Buď plný Božího života

Protože nás Bůh vysvobodil z duchovní smrti, vysvobodí nás i z fyzické smrti. Už není více zatracení. Haleluja. Jak je možné, že jsme vysvobozeni ze zatracujícího soudu? Boží Slovo říká, že je to proto, že zákon ducha života v Kristu Ježíši nás vysvobodil od zákona hříchu a smrti. Ve tvém duchu už více nevládne hřích a smrt. Už v sobě nenosíš smrt, ale máš v sobě Kristův život, a proto jsi požehnáním i pro jiné. Toto všechno Bůh dává zadarmo z milosti. Bůh od tebe žádá jediné - abys přijal Ježíše. Ztotožni se s ním, dej mu své srdce, svou duši, své tělo. Když to učiníš, vložíš se do proudu života. Proto řekl Ježíš Samaritánce: „Ženo, dej mi vodu.“ „Jak ti mohu dát?“ říká ta žena. „Jak se vůbec opovažuješ ode mě žádat vodu? Ty jsi Žid a já Samaritánka.“ Na to jí říká Ježíš: „Víš, kdo s tebou mluví? Kdybys to věděla, ty bys žádala vodu ode mne. Dal bych ti takovou vodu, že už bys nemusela chodit sem k Jákobovu prameni, nabírat tu kapky vody.“ Lidé totiž dělají právě to.

Mnozí lidé hřeší proto, že chtějí žít. Chodí na diskotéky, protože hledají život. Proto také pijí a chodí za ženami. To je samozřejmě neospravedlňuje, ale lidé jsou v nevědomosti a hledají život na zlém místě – tam, kde je smrt. Ježíš však říká: „Nehledej život tam, kde je smrt, ale přijď ke mně. Já jsem chléb života. A ten, kdo jí z tohoto pravého chleba, už více nebude hladovět ani žíznit.“ Proč? Nemusím objet kolem světa nebo vyletět ke hvězdám. Stačí říci: Můj Bože, ve jménu Pána Ježíše Krista, dej mi více života! A on ti dá, protože chce, aby ve vás byl velký život, abyste byli plní života. Tak, jako byl plný života Abrahám, Mojžíš a jiní Boží muži, i ty buď plný tohoto fantastického Božího života.

Mým životem je Kristus

Pramen vyvěrající do věčného života v nás začne fungovat potom, co přijmeme duchovní život. Tvé srdce se stane fontánou, ze které nestříká zkažená voda, ale neporušitelný život. Proto drazí bratři a sestry, pochopte, že skutečný pramen života pochází zevnitř, z ducha. Když už je svátek Všech svatých, řeknu vám jeden příklad. Když lidé umírají, většinou končí svůj život tak, že vydechnou. To je posledním lidským skutkem. Z člověka vyjde duch. Tehdy je viditelné, jaký malý je život člověka. Dokáže odejít jediným vydechnutím. To je na tom to překvapující. Na mrtvé tělo lze hovořit, ale už ti neodpoví. Můžeš nad ním plakat a vyznávat mu lásku, ale nedokážeš znovu oživit jeho srdce. Když z člověka odejde duch, tělo zemře. Zastaví se v něm i biologické procesy. Je to potvrzením toho, že člověka oživuje duch. Do té doby je v nás život, dokud je v nás duch. Říkám to proto, že když žijeme v Kristovi, je nesmírně důležité se v tom rozhojňovat. Čím více života přijmeš od Krista, čím pevnějším učiníš svůj vztah s Pánem a dovolíš svému duchu obklopit se duchem Kristovým, tím větší bude tvůj život, tím větší je tvá šance, abys měl v duchovní i duševní oblasti dlouhý život a žil zdravě.

Když máš nový život, duchovní život, snaž se, aby i tvá duše přijala Kristův život.

Existují na to biblické příklady. Na ně hledím. Nehledím na většinu lidí, ale na výjimky. Proč to dělám? Protože jsem mužem víry. Proto mě nezajímá, co říkají masy, ale zajímá mě ta menšina, která poznala Boží život a naplnila se jím. Jsou příkladem toho, jak může člověk získat životní sílu a radost ze života, když je mu 70, 80 nebo 90 let. Když je v nás velká přítomnost Kristova ducha, ten neustále obnovuje naší duši a tělo. Duch člověka je jako prázdná nádoba tehdy, když zjistíš, že jsi slabý, že si ani nedokážeš zavázat boty. Některé věci, které jsi v mládí dokázal lehce udělat, jsou pro tebe najednou obtížné. To, co je potřebné tehdy udělat, je ihned volat na Boha: „Bože, dej mi více života!“ Čím více času strávíš na zemi, tím více života potřebuješ a tím hladovější po životě máš být. Neříkej v listopadu: „Tuto zimu nepřežiji,“ ale řekni: „Bože, dej mi více života, abych nedostal chřipku a nebyl nemocný! Dej, abych byl ještě zdravější než vloni.“

sandor-5-opt.jpegPůvodem choroby je nedostatek života. Hlavní příčinou všech lidských slabostí je to, že v člověku je malý život, ale díky Bohu, že máme pramen života. Můžeme jíst chléb života. Jakékoli jiné jídlo zabezpečuje život jenom dočasně, ale Ježíš nám dává život, který není pouze dočasný, ale pozdvihuje nás na stále vyšší úroveň. Věčný život je jako fontána. Nahoře v nebi je otevřený pramen života, a když voláš na Boha, že máš žízeň, začne proudit k tobě.

Po znovuzrození vychází z tvého nitra, z tvého ducha pramen života. To je ta Boží síla, kterou potřebuješ. Potřebuje ji tvá mysl, vůle i pocity. Už nemusíš žebrat o lásku. Přiznejme si, že jedna z nejsilnějších tužeb člověka je touha po lásce. Člověk chce být milován a ten druhý chce přesně to samé a zde dochází k problému. Lidé se navzájem obviňují ze sobectví a vztah se rázem pokazí. Řešením je být v přítomnosti Krista a mluvit stejně jako Pavel: „Mým životem je Kristus.“

Jsi-li frustrovaný a hladovíš po lásce, vejdi do Pánovy přítomnosti. Z Krista vyjde život, a v momentě tě opustí všechny zlé pocity. Potom tě nebude zajímat, co si o tobě myslí druzí, ale opět se budeš cítit zdravý, a tvé pocity se obnoví, protože tvůj duch se dotkne tvé duše.

Kristovým životem se naplňujeme postupně. „Proto odložte veškerou nečistotu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc zachránit vaše duše.“ (Jakub 1:21, KMS) Při znovuzrození náš duch dostal život. Jaký je však stav naší duše? Duch a duše jsou v Písmu velmi blízké, ale Bible je přece jen rozděluje. Psyché není stejná jako pneuma. Na tomto místě hovoří Boží Slovo o psyché. Duch Svatý zde říká: „Když máš nový život, duchovní život, snaž se, aby i tvá duše přijala Kristův život.“ Tento život je samozřejmě Božím darem, ale v tomto případě musíme i my více spolupracovat s Bohem.

Vláda věčného života skrze Boží Slovo

sandor-6-opt.jpegVěčný život je zadarmo, je to dar, přijímaný skrze víru. Ale 21. verš hovoří o tom, že naše psyché dostane věčný život a spasení, když odložíme nečistotu, zbytek špatnosti a v krotkosti přijmeme Slovo. Znamená to, že se Slovem musíme mít neustále vztah. Naší úlohou je dostat naši duši pod vládu věčného života. Znamená to i boj, protože naše duše je v kontaktu s vnějším světem. Naše duše, myšlenky a pocity, přijímají množství podnětů, které vyvolávají reakce, jež jsou často v rozporu s Božím Slovem. Nesmíme přestat a musíme znovu a znovu podřizovat své duše Božímu Slovu. Ve Slově je Duch a život. Slovo je též mocnou duchovní zbraní, je mečem ducha, který v naší mysli ničí pohnutky a myšlenky, které nám brání v tom, abychom rostli v poznání Boha a Krista. Proto bratři a sestry, neustále se krmte Božím Slovem, protože je psáno: „Nejen chlebem živ bude člověk, ale každým Slovem, které vychází z Božích úst.“

Přirozený pokrm jíme proto, aby naše tělo bylo zdravé. Boží život zůstane ve tvé duši jedině skrze neustálý vztah se Slovem. Posilni tedy svůj vztah s Božím Slovem. Potom ve tvé duši poroste stále větší naděje, pro kterou je typické očekávání. Očekáváme, že přijde Ježíš Kristus. A až se zjeví, potom i naše těla získají věčný život a budou proměněna. Budeme mít stejně slavné tělo, jako měl Kristus a budeme skutečně naplněni životem.

Potřebuješ jít cestou, na kterou tě Pán povolal. Dostal jsi duchovní život, který je zadarmo, z milosti. Pro svou duši přijmeš tento život skrze Boží Slovo. Jak jsem již řekl, naše duše se stále mění, je velice nestabilní. Stabilitu tvé duše zabezpečí obecenství s Božím Slovem. Čím kvalitnější je tvůj vztah se Slovem, tím více jsou mu podřízeny tvá mysl a pocity. Rovněž tvá vůle zůstává silná. To je způsob, jak podřídit tvou duši duchu. V takovém stavu vychází z lidského ducha a duše naděje, které podstatou je očekávání dokonalého, plného života. Kristus přijde a naše tělo též získá ten fantastický život, který je v našem Pánu. V důsledku toho se staneme věčnými bytostmi nejen v duchu, ale i v těle. Na té nejvyšší úrovni budeme žít až v nebesích. K tomuto nás Bůh povolal.

Podstatou křesťanství je tedy život a chléb života je v Kristu. Proto měj rád tento chléb a nezavrhuj ho. Jiný chléb neexistuje. V lidské historii neexistuje jiná osoba, která by dokázala vysvobodit člověka ze smrti, ze zatracení. Dokáže to jedině Pán Ježíš Kristus. Boží Slovo říká, že na nebi ani na zemi nebylo dáno jiné jméno, ve kterém by lidé měli spasení. Je to jedině jméno Pána Ježíše Krista. V tomto jménu jdi a v kritických a krizových situacích nezapomeň, že tvou nejzákladnější potřebou je vždycky život.

Kdyby naše těla byla plná života, nikdy bychom neonemocněli. Původem lidského soužení je nedostatek života. Proto je potřeba se tímto neporušitelným životem naplnit. Po tomto životě máme toužit a hledat ho. Máme po něm řvát, jako jelen po bystré vodě. Je to ďábel, kdo ti chce zabránit ve vztahu s Ježíšem. Oslepuje lidi, aby neviděli světlo evangelia Ježíše Krista. Používá nevěru a v lidském duchu hubí touhu po lepším, dokonalejším a svatějším životě. Proto apoštol Pavel říká ve 2. Korintským 4:4: „Jim, nevěřícím, bůh tohoto věku oslepil myšlení, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Krista.“ Právě proto se lidé postavili proti Ježíši i po fantastickém rozmnožení chlebů. To, že se najednou vzbouřili vůbec nebylo logické. Ježíš je předtím požehnal chlebem a rybami, čímž zjevil, že není proti společenské a materiální prosperitě. Nyní hovoří: „Bůh vám chce dát víc.“ A když nepřijmeme toto „víc“, potom přijdeme i o společenskou a materiální existenci. Když přijmeme tento život a zachováme to, co přinesl Kristus, budeme úspěšní ve všech oblastech.

I kdybychom nebyli úspěšní ve všech oblastech pozemského života, čeká nás daleko fantastičtější život v Božím království. Proto Ježíš říká, že je lepší, když člověk vejde chromý do věčného života. Věčný život je to nejdůležitější, protože existuje vzkříšení. I když někdo ve svém pozemském životě utrpěl nějaké zranění nebo postižení, po vzkříšení dostane od Boha dokonalé tělo. V tomto těle bude žít navěky v Boží slávě. Mějme v úctě toto fantastické nebeské povolání a dobrořečme Bohu za to, že jsme ho mohli poznat. Udělejme vše proto, aby stále více lidí mohlo poznat tento úžasný život, který Ježíš přinesl. Boží vůle pro Slovensko i pro všechny národy je, aby se každý člověk obrátil a přijal spasení. Proto pracujte na tomto svatém díle, hlásejte evangelium života, protože lidé potřebují život. Církev je rovněž pramenem života pro tento viditelný svět. Čím více vody je v tomto prameni, tím zjevnější je, že Pán je mezi vámi.

Bůh dá ještě více ducha života

V budoucnosti přijdou na tento svět velké zkoušky. Lidé tyto zkoušky osobně zažijí. Bůh to dává jako znamení, aby v lidech uvolnil hlad a žízeň po Božím životě. Tyto soudy jsou upozorněním, nejedná se o rány posledního soudu. V srdcích stále většího množství lidí začíná vznikat ten hlad a žízeň, které neuspokojí velký dům, velké auto, společenské postavení, ale jedině věčný a neporušitelný život, který je v Kristu. Bůh vás připravuje na toto období a ještě ve větší míře posílá z nebe ducha života, aby se Kristův duch stal viditelným a hmatatelným skrze životy a službu pravých křesťanů. Navzdory tomu, že apoštolové nebyli vzdělaní lidé, a přitom v tehdejším helénistickém světě existoval doslova kult vzdělání, dokázali se postavit na veřejnost a říci lidem, že se zjevilo Slovo života. „My jsme ho zažili, viděli jsme ho a dotýkali jsme se ho!“ V posledních dnech Duch Svatý opět obnoví toto svědectví. Bude svědčit o tom, že křesťanství není pouhou berličkou pro lidi s problémy, která jim pomáhá dožít se smrti. Duch Svatý buduje takové křesťanství, které lidem říká: „Vstaň, vezmi lůžko svého soužení. Shoď ze sebe oděv žebráka. Běž a hlásej veliké věci Boží.“ Bůh neskončil své dílo na Slovensku, navštíví Slovensko a také jiné země. Pán Ježíš se nevrátí, dokud všem národům nebude kázané, že On je stejný včera, dnes i navěky, že zvítězil nad smrtí, peklem a ďáblem. Ježíšova moc je nepřemožitelná. Prolomí bariéry a znovu obnoví v křesťanství Kristův život. Proto přijměte Boží Slovo.

V životě člověka existují různá období. Nejdříve se narodí, potom je nemluvnětem, dítětem a dále roste. Podobně je tomu i v Pánu. Růst pramení z toho, že máme stále větší účast na životě. V tomto vám přejí mnoho úspěchů, ať vám Bůh dá ještě daleko více milosti, abyste rostli v tomto fantastickém životě. Odstraňte ze svých srdcí egoismus, zkaženou přirozenost a dejte daleko větší místo Kristovu životu, abychom mohli spolu s Pavlem říci: „Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus.“ Neobrátili jsme se proto, abychom dále žili, ale proto, aby v nás žil Kristus. Naše staré ego není ve skutečnosti naše, ale jde o Adamovu přirozenost, o které jsme slyšeli, že je porušená hříchem a smrtí. Bůh řekl: „Obrať se od prvního Adama k druhému Adamovi.“ Druhý Adam napravil chybu prvního Adama. Vrátil nazpět to, co první Adam pokazil. Nesmíme následovat tradici prvního Adama ale stoprocentně přijmout tradici druhého Adama. Potom se naplníme pravým, nezkaženým Božím životem, budeme bohatí v Bohu. Bůh skrze Ducha Svatého naplní Boží Slovo. Naplní náš život dobrými věcmi, které nám nikdo - ani ďábel, démoni a padlí andělé - nedokáže vzít. Tento život je neporazitelný. Už proběhlo Waterloo a ďábel padl. Bůh vynesl na světlo nezkažený, neporušitelný život, který se nalézá v Kristu, a dal ho tobě i mně, nám všem. Tomuto životu řekni ano a tomu starému ne. Potom v tobě povstane Kristova sláva a i ty se staneš nepřemožitelným. Nosíš v sobě vitamíny života. Kdekoli se objevíš, tam zemřou všechny bacily a viry, démoni utečou a prokletí budou zlomená. Budou před tebou utíkat velké zástupy démonů. Ty je nebudeš vyhánět, ale to pomazání, které Bůh vložil na tvůj život a dá ti ještě mnohem více. Vyžeň ty temné síly, které požírají ještě mnoho, mnoho tisíc lidí.

Ježíš je chléb života - přijď a jez

Národy očekávají na Ježíše Krista. Mnozí to dnes ještě nevědí, tak jako my jsme to dlouho nevěděli, když jsme neznali Pána. Ďábel toho využíval a držel nás v temnotě a nevědomosti, ale potom v jediném okamžiku přišlo zjevení skrze Ducha Svatého, padly všechny bariéry a temnota zmizela. Zjevení přišlo do našeho srdce a my jsme uviděli, že Ježíš je Pán k slávě Boha Otce. Právě proto jsme se stali blázny pro Krista, ne skutečnými blázny, ale lidmi, kteří milují život. Proto se stále znovu a znovu budeme plnit Božím Slovem a Duchem Svatým. Říkáme Bohu: „Dej nám více života!“ Jsme „žebráky“ života. K tomu, kdo má život, přijdou všechny věci.

V životě je přítomná úžasná přitažlivá síla. Pán řekl: „Až budu vyvýšen, přitáhnu všechny k sobě.“ Co je tím, co přitahuje lidi k Ježíši? Život. Když bude v církvi život a radost, přitáhne to lidi. Jednoho světského člověka pozvali do sboru. On pracoval ve zdravotnictví a ptal se mě, proč chodím do sboru, když se mnoho mých bratří u něho léčí z depresí. Ano, ale člověk může být depresivní i bez Ježíše. Proto nemusí chodit do sboru. Lidé chodí do sboru proto, že nechtějí žít v depresích, nechtějí být slabí. Chtějí být zdraví po duchovní, duševní i tělesné stránce. Podle mého názoru je tím, co přináší zdraví, právě život. Velký život znamená velké zdraví. Pán přinesl tento lék a chce nás jím naočkovat. Je to tvá vakcína proti různým epidemiím. Proto Ježíš řekl: „Já jsem chléb života. Přijďte, jezte a pijte.“ Naplňte se Kristovým životem.

Chci říci jednu poznámku na okraj. Když lidé hledají uzdravení od Boha, všiml jsem si, že ti, kteří milují život, se dokáží rychleji uzdravit. Když tě v tomto životě postihne jakákoli zkouška, nikdy neztrať životní sílu. Ztráta chutí žít, je častokrát závažnější než fyzická choroba. Ti lidé, kteří během nemoci dokáží zůstat zdraví v duchu, jejich celá osobnost je „naladěna“ k tomu, aby se ze svého stavu dostali. Dříve nebo později se takoví lidé uzdraví. V lidské vůli, postojích a myšlenkách je neuvěřitelná síla a to už vůbec nemluvím o lidském duchu. Proto se nevzdejte víry ani v situacích, kdy to vypadá, velice špatně.

V roce 2000 jsem měl nehodu při jízdě na koni. Od té doby se koním nevěnuji, a zejména ne arabským koním. Zlomil jsem si nohu na čtyřech místech. Řekli mi, že budu chromý. Toto stanovisko jsem nepřijal. Řekli mi, že do mého kolena musí vložit železa. Nechtěl jsem mít ve svém těle nic, žádnou cizí látku. Lékař se nade mnou slitoval a dlouhou dobu skládal dohromady polámané kostičky v mé noze. Dokonce mi ani neodebírali kost z jiného místa. Chvála Pánu nemám v noze žádnou cizorodou látku. Dokonce už mohu i běhat. Naučil jsem se, že jezdit unavený na závodním koni je velice nebezpečná zábava. Ale těm, kteří milují Boha, všechno působí k dobrému. Za 20, 30 let jsem se naučil, že unavený člověk už nedokáže v různých situacích tak rychle reagovat. Od té doby se zdržuji všech nebezpečných aktivit. Zvolil jsem si to nejpokojnější povolání a to je život s Kristem. Mnozí tvrdí, že nejzdravější je běh, podle mě je však jedno jestli člověk zemře ve stoje, v sedě nebo za běhu. Jsi-li však v Kristu, máš záruku, že tvůj život je v Božích rukách. Už teď máš věčný život a v přicházejícím věku ho budeš mít ještě více. Sláva Pánu.

Toto i další kázání Sándora Németha z konference na témata: Síla a Moc a rovněž kázání Józsefa Nagya na stejné téma Moc a síla si můžete objednat na CD nosičích na adrese KS Milost alebo v internetovom obchode.

sandor-8-opt.jpeg



Súvisiace články

Evanjelizácia v Banskej Bystrici|Logos 8 / 2009 | Alena Filipková |Zo života cirkvi
Lednová konference v Bánské Bystrici|Logos 1 / 2014 | Lenka Škardová|Zo života cirkvi
Ohlédnutí za lednovou konferencí|Logos 2 / 2008 | Daniel Šobr |Aktuálne
Denis Lacho v Banskej Bystrici|Logos 1 / 2016 | Yasmin Muchová|Zo života cirkvi
Kresťanská konferencia v Banskej Bystrici|Logos 10 / 2014 | Magdalėna Mináriková|Zo života cirkvi